5000
Předplatné jako dárek Psychowalkman Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Nová Psychologie dnes

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Nezdravá touha po zdraví

Nezdravá touha po zdraví

Autor: PhDr. Lenka Mynaříková, Ph.D. | Datum: 31.10.2017 | Vydání: 11/2017

„Neustále myslím na jídlo a na to, abych jedla co nejkvalitnější bio potraviny. Bydlím na koleji a jím vždycky sama, protože okolo sebe nechci lidi, kteří jedí tepelně upravené jídlo. Neuvědomují si, že je to strašné, že si ničí zdraví!“ Naďa

Nezdravá touha po zdraví

Když americký lékař Steve Bratman před dvaceti lety poprvé použil termín orthorexie nervosa (patologická posedlost zdravým stravováním), pravděpodobně neočekával, že vzbudí takový zájem. Původně chtěl své klienty pouze upozornit, že jejich zájem o zdravou výživu se vymyká normě. V jeho kazuistikách ale své klienty poznalo mnoho jiných terapeutů, dietologů a dalších odborníků. Zájmu o orthorexii nahrávají i média, vždyť článkům v populárních časopisech a reklamám na „zdravé“ potraviny a doplňky stravy se téměř nelze vyhnout. A zkuste se navíc vyznat v často protichůdných informacích! Citlivější osoby mohou snadno podlehnout tlaku na stále se měnící zdravý styl stravování.

Kontrola především

„Musím jíst co nejvíc ‚čistě‘, i když někdy si dovolím trochu zhřešit a sním něco ‚nečistého’. Vždycky pak cítím hroznou vinu.“ Hana

U orthorektiků můžeme vymezit dvě skupiny – jedna se zaměřuje na to, co jíst (například vyhledávají pouze bio potraviny), druhá na to, co je třeba z jídelníčku vyřadit (sacharidy, barviva, živočišné produkty). V mnoha případech jsou tyto dva procesy propojené. Absolutní kontrola nad kvalitou přijímaného jídla může pomáhat proti pocitům úzkosti ze ztráty kontroly nad ostatními oblastmi života. Postupně však právě potřeba kontroly úzkost zvyšuje – postižený objevuje další a další oblasti života, které je třeba ovládnout, a tím na sebe klade stále větší tlak. Mnozí z nich tráví hodiny nákupem jídla a plánováním jídelníčku. Na večírcích budou raději hladovět, než by si výjimečně dali nezdravé jídlo a kolem stravování si vytvářejí propracované rituály, které s obřadnou pečlivostí dodržují.

„Prostě už jsem nechtěla jíst jako předtím, tak jako jsem to viděla doma. Tak jsem se vyhýbala ‚éčkům’, pak konzervačním látkám, aditivům. Ten seznam byl pořád delší a delší. Když jsem byla někdy nucená jíst v restauraci nebo u známých, druhý den jsem hned nasadila půst, abych se očistila. Někdy jsem pila hektolitry vody nebo detoxikačního čaje, nebo jsem spoléhala na klystýry.“ Katka

Oproti jiným jídelním poruchám některé výzkumy (např. Donini et al., 2004) prokázaly vyšší prevalenci orthorexie u mužů, častěji s nižším vzděláním. Orthorektici bývají rigidní perfekcionisté, kteří mají tendenci popírat své pocity vůči životní realitě (Catalina, 2005). Naopak se nebrání pocitům vůči jídlu – bio je „dobré“, průmyslově zpracované je „špatné“, po jídle z bílé mouky se cítí „provinile“ apod. Aksoydan a Camci (2009) zjišťovali prevalenci mezi uměleckými profesemi a objevili nejvyšší výskyt orthorexie mezi operními zpěváky a zpěvačkami, následovanými baletkami.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 11/2017.


Hodnoťte a doporučte:



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Výroční konference Škola komunikace