5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Pohotovostní psychiatrická služba v USA

Pohotovostní psychiatrická služba v USA

Autor: Lenka Phelps | Datum: 5.4.2006 | Vydání: 4/2006

Krizový výjezdový tým funguje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a doprovází klienta až do jeho umístění v terapeutickém zařízení či do chvíle, kdy je přesvědčen o své schopnosti problém zvládnout sám.

Osoby, které se nacházejí v krizové situaci a zároveň trpí poruchou duševního zdraví, je v nonstop provozu připravena vyšetřit pohotovostní psychiatrická služba. Na každý okres připadá jeden krizový tým, v němž denní službu zajišťují čtyři pracovníci, odpolední tři a noční dva. S klienty pracujeme v krizovém centru, které zároveň poskytuje týmu technické zázemí. K většině případů však vyjíždíme do místních nemocnic (na pohotovost či lůžkové oddělení) a do zařízení ústavní péče (rezidenční terapeutické programy pro děti a mládež či pro dospělé s různým druhem postižení, léčebny dlouhodobě nemocných a podobně), výjimečně do škol.

Pracovníci pohotovostní psychiatrické služby mají vysokoškolské vzdělaní zakončené magisterským titulem (běžné jsou obory sociální práce, psychologie a poradenství). Další podmínkou je profesní licence v oboru, která v USA umožňuje kvalifikovaným pracovníkům diagnostikovat duševní poruchy a provozovat psychoterapii, a jejíž získání je podmíněno vzděláním, praxí pod odbornou supervizí a složením státní zkoušky. Na práci krizového týmu dohlíží vedoucí programu a psychiatři, kteří jsou schopni poskytnout konzultaci pracovníkům týmu 24 hodin denně.

Provoz pohotovostní psychiatrické služby je hrazen především z plateb zdravotních pojišťoven, část provozu je dotována ze státního rozpočtu. Péče je poskytována zdarma i osobám bez zdravotního pojištění (zhruba pět až deset procent našich klientů).

Krizovou intervenci provádíme u klientů, kteří přijdou sami požádat o pomoc, případně na doporučení jiné osoby (rodina, lékař, škola, policie, rezidenční program). K vyšetření musí dát klient výslovný souhlas, u nezletilých dětí vyžadujeme souhlas rodiče nebo opatrovníka. Bez souhlasu klienta se vyšetření provádí pouze v případech, kdy dotyčný v důsledku akutní duševní poruchy ohrožuje sebe nebo jiné osoby, či ze stejného důvodu není schopen se o sebe postarat.

Krizová intervence má dvě části: základní psychiatrické vyšetření formou klinického rozhovoru a návrh na terapeutickou intervenci. V indikovaných případech je součástí krizové intervence i umístění klienta v příslušném léčebném zařízení. Důležitou součástí vyšetření je posoudit stupeň rizika a zajistit klientovu bezpečnost, která je akutní duševní poruchou ohrožena. V případech, kdy duševní porucha přímo neohrožuje klientovu bezpečnost,navrhujeme terapeutická opatření a záleží na klientovi, zda nabízené pomoci využije či nikoli.

Děti a mládež

Mladí klienti se do naší péče dostávají z různých důvodů. Pro ilustraci:

  *  Devítiletý žák základní školy, přiveden k vyšetření matkou na doporučení školy. Chlapec byl pokárán za vyrušování při vyučování, a když se přestupek projednával s třídním učitelem, hrozil podpálením školy. 
  *  Čtrnáctiletá dívka v pěstounské péči, doporučena k vyšetření pěstounem. Děvče ukradlo kamarádce mobilní telefon, a když se její problematické chování řešilo v rodině, nezvládlo výtky a pořezalo se střepem na předloktí. 
  *  Patnáctiletý chlapec v rezidenčním terapeutickém programu pro mládež, doporučen k vyšetření psychoterapeutem, jemuž se svěřil s obtížně potlačovanou zlobou a myšlenkami na sebevraždu.

Výše uvedené případy představují jen zlomek situací, s nimiž se v praxi u dětských a mladistvých klientů setkáváme. Nejčastěji pracujeme s poruchami chování (agresivita, vzdorovitost, žhářství, útěky, problémy se školní docházkou, užívání alkoholu a drog), závažnější případy představují sebevražedné myšlenky a jednání. Samostatnou kapitolou je sebepoškozování, poměrně rozšířené především v populaci traumatizovaných dětí a mladistvých. U nezletilých klientů je důležitá práce s výchovným prostředím dítěte, kde mnohdy nalézáme příčinu problematického chování. Naším úkolem je přesvědčit rodiče (opatrovníky), aby přijali navrhované terapeutické opatření, což se nám ne vždy daří. V ojedinělých případech během vyšetření zjistíme, že dítě je týráno, zneužíváno či zanedbáváno. Ze zákona máme povinnost informovat v těchto případech státní orgán ochrany dětí a mládeže, který musí rozhodnout o intervenci v rodině do 24 hodin.

Dospělí a senioři

  *  Čtyřicetiletého muže jsme vyšetřili na jednotce intenzivní péče po sebevražedném pokusu (předávkování léky). Pacientův zdravotní stav byl stabilizován, nicméně se svěřil matce, že stále pomýšlí na sebevraždu. 
  *  Padesátiletou ženu se závislostí na alkoholu jsme vyšetřili na základě žádosti o umístění na detoxifikační oddělení. 
  *  Pětasedmdesátiletá obyvatelka domova s ošetřovatelskou péčí byla doporučena k vyšetření kvůli zvyšující se podrážděnosti a agresivitě. 
  *  Třicetiletý muž vyhledal naši pomoc krátce poté, co ho opustila žena s dětmi. Je rozrušen, trpí nespavostí, neví co dělat.

U dospělých klientů nejčastěji pracujeme s úzkostnými poruchami, depresí a myšlenkami na sebevraždu, dále s akutními psychotickými stavy, v převážné většině u klientů s chronickým duševním onemocněním. Klientům s alkoholovou či drogovou závislostí zprostředkováváme umístění na detoxifikačním oddělení, případně na oddělení takzvaných duálních diagnóz - toho je využíváno, když se k závislostem přidá i závažná duševní porucha, nejčastěji spojená s myšlenkami na sebevraždu či s akutní psychózou.

Senioři přicházejí v naprosté většině případů na doporučení lékaře, rodiny nebo rezidenčního zařízení. Převažují případy starých lidí s diagnózou demence, u nichž se objevilo agresivní chování vůči sobě či okolí. Velmi časté jsou úzkostné poruchy u seniorů a deprese s myšlenkami na sebevraždu.

U klientů v rezidenčních zařízeních řešíme konfliktní situace spojené s poruchami sebeovládání, impulzivitou a agresivním chováním. Pokud máme podezření, že klient, jenž je závislý na péči druhé osoby, je zanedbáván nebo týrán, máme opět ze zákona povinnost informovat příslušné státní orgány, které se ochranou této skupiny osob zabývají a do 24 hodin musí rozhodnout o intervenci.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 4/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace