5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Policisté bez obušků

Policisté bez obušků

Autor: Martin Koryčanský | Datum: 3.12.2008 | Vydání: 12/2008

Blíží se začátek fotbalového utkání Sigma Olomouc - Sparta Praha. V ulicích města mají pohotovost dvě stovky policistů a čtyřicet strážníků. První konflikt začíná hodinu před začátkem utkání. Jeden ze sparťanů zaútočil na novináře, další provolával rasistická hesla. Rozvášněné fanoušky oslovují policisté v reflexních žlutých vestách s nápisem Antikonfkliktní tým Policie ČR.

Mediálně známý případ zásahu Policie ČR proti účastníkům Czechteku v roce 2005 naznačil, že policii schází článek, který by dokázal zprostředkovat komunikaci mezi účastníky shromáždění a velínem policie. I veřejný ochránce práv ve své závěrečné zprávě k Czechteku konstatoval, že účastníci párty měli ochotu situaci řešit, nenašli však vhodného partnera.

Na druhé straně je pravdou, že od počátku 90. let roste agresivita na akcích s větším počtem osob. Postupně se zvyšuje nejen počet zákroků ze strany policie, ale také jejich závažnost. Na bezpečnostní sbory se snášela kritika, adekvátnost zásahů byla nejednou zpochybňována. Začalo být zřejmé, že chybí síla, která by dokázala preventivně některým konfliktům zabránit.

Myšlenka zřídit u policie antikonfliktní (preventivní) jednotky se objevila ve Spolkové republice Německo v roce 1999. Policejní psychologové a specialisté na krizovou komunikaci dospěli k závěru, že policisté v plné zbroji nejsou partnerem pro komunikaci. Člověk ale nemusí být odborníkem na bezpečnostní problematiku, aby si dokázal představit, jak asi může reagovat policista v plné zbroji, která váží několik desítek kilogramů, před nímž tančí provokativně oděný příznivec techna. Zvlášť pokud takový těžkooděnec seděl ve voze a ve třiceti stupních Celsia několik hodin vyčkával na případný zákrok. Fyzické vyčerpání, konfrontační přístup, poruchy v komunikaci jsou pak hlavními příčinami násilných střetnutí mezi demonstranty a policisty.

Násilí na akcích s větším počtem osob však lze předejít a konfrontaci nahradit vzájemným respektem. Právě k tomuto účelu vznikl u nás v roce 2005 projekt antikonfliktních týmů (ATK). Nejprve jen ve třech krajích. Poté, co se ukázalo, že je jejich nasazení při vybraných akcích efektivní, byly týmy zřízeny u všech správ krajů Policie ČR.

V současné době je pro tyto potřeby vyškoleno cca 140 policistů. Členové týmu procházejí specializačním kurzem, učí se komunikovat ve stresových a zátěžových situacích a zvládat specifika jednání s davem. V prožívání a chování účastníků hromadných uskupení totiž dochází k takzvané deindividuaci, která bývá charakterizována jako proces, který ochuzuje nebo dokonce ničí vědomí sebe sama. Důsledkem sníženého sebeuvědomování bývá tendence k nedodržování všeobecně platných morálních norem, ke snížení morální odpovědnosti a vzrůstá riziko agresivních projevů.

Kdy přichází čas vyjednavačů?

Antikonfliktní týmy se zaměřují na komunikaci s davem v situaci, kdy psychologickým zdrojem konfliktů mezi jeho účastníky a policisty jsou protichůdné představy o tom, jaké jednání je oprávněné, normální či přiměřené situaci. Nasazují se tam, kde ještě panuje relativní klid, kde se dá stále argumentovat slovem - členové týmu jsou zviditelněni reflexní vestou žluté barvy s číslem. Jejich úloha končí, je-li evidentní, že se účastníci akce nechtějí dohodnout, jsou agresivní, hrozí napadením. V tuto chvíli AKT vyklízí pole a dochází k policejnímu zásahu.

Nasazení antikonfliktních týmu Policie ČR se neomezuje pouze na riziková sportovní utkání, zejména při fotbalovém chuligánství, ale i na rizikové hudební produkce, živelné technopárty a podobně. Často se AKT využívají při srazech extremistických hnutí. Každé shromáždění má svá specifika a fáze - antikonfliktní týmy jsou povolávány do akce vždy jako první, daleko předtím, než dojde k eskalaci konfliktu.

Jednotlivé týmy se rozvíjejí podle místních podmínek, na koncepcích jejich využití se neustále pracuje. Je ovšem zřejmé, že potenciál AKT v některých krajích není zcela jistě naplněn a mohly by být využívány mnohem častěji. V dohledné době se s nimi budeme setkávat například na různých demonstracích, při živelných pohromách, blokádách, které organizují různá radikální ekoteroristická hnutí atd. Ovšem využívání tohoto preventivního prvku není v žádném případě všelékem.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 12/2008
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace