5000
Kdo mi vypnul mozek? Audioteka.cz Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Nová Psychologie dnes

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Potřebujeme alternativní školy?

Potřebujeme alternativní školy?

Autor: Lenka Kadeřávková | Datum: 29.8.2017 | Vydání: 9/2017

Co řadě rodičů na běžných školách nevyhovuje? Chybí jim individuální přístup učitelů k dětem, podpora kritického myšlení, sebevědomí žáků, lepší příprava na budoucí život. A taky chtějí, aby jejich děti škola bavila a cítily se v ní dobře. Stále více rodin proto raději než klasické školní instituce volí ty alternativní. A ročně do toho investují desítky až stovky tisíc korun. Dělají dobře?

Potřebujeme alternativní školy?

Tři různá místa, trojí různý přístup k výuce, ve všech případech odlišný od běžné praxe na standardní základní škole. Začneme Markem, který se učí doma se svojí mámou.

Domácí škola

V jednom z činžovních domů na pražském Smíchově si obvykle sednou v půl desáté ke stolu a domlouvají se, jakým předmětem začnou. Marka baví matematika, kreslení, naopak nemá rád čtení a psaní. Zpravidla začínají právě tím, co má raději. Je jedním z 1339 dětí, které se tak učily ve školním roce 2015–2016. „Hlavní rozdíl oproti klasické škole je v tom, že děti učení baví. Že nevnímají školu jako nepříjemnou povinnost,“ konstatuje prezident Asociace pro domácí vzdělávání Martin Klusoň a dále dodává: „Individuální vzdělávání umožňuje věnovat se některým předmětům daleko více do hloubky, a naopak jiné upozadit. I když pořád na té úrovni, aby dítě mohlo získat hezkou známku. Každý z nás je individuální duše, a pokud domácí vzdělávání děláte jenom trošku dobře, máte šanci jeho talent řádně rozvinout. Najednou zjišťujete, že je neuvěřitelně kreativní a samostatné a potřebuje spíše vaši podporu a směřování než přednes a dril.“

Forma domácího vzdělávání, tedy zda se děti budou učit dopoledne, odpoledne, či o víkendu, v lese, anebo v muzeu, je zcela v režii rodičů (vzdělavatelů). Cíle a metody výuky samozřejmě vycházejí z Rámcového vzdělávacího plánu, který vydává Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. Výsledky vzdělávání pak ověřuje domovská škola v rámci pravidelného přezkušování dítěte minimálně dvakrát ročně.

V Montessori škole

Na pražském Břevnově v česko-anglické základní škole Duhovka je to podobné. „Každé dítě má individuální týdenní plán, do něhož mu učitel zařadí zhruba 20 až 25 činností, ve kterých jsou obsažené předměty výuky. Dítě pak podle svého uvážení a nálady a za pomoci a podpory učitelů těmi činnostmi samostatně prochází. S tím, že si volí různé strategie během týdne, od nejtěžšího předmětu po nejlehčí, anebo naopak. Učitel s ním pak na konci týdne plnění plánu vyhodnotí,“ popisuje ředitel školy Jindřich Kitzberger. Fáze výuky v této Montessori škole jsou vlastně tři: nejprve prezentace učitele v níž seznámí děti s novou pomůckou, v další fázi dítě samostatně zvládne látku, případně ji konzultuje s učitelem, a konečně ve třetí fázi samo prezentuje nově nabytou dovednost. Děti si také samy určují, kdy si udělají během dopoledne přestávku. Práce totiž probíhá v tříhodinovém bloku bez přerušení, bez zvonění. Je na každém si zvolit, kdy potřebuje odpočinek a kdy přejde od jedné činnosti ke druhé. Samostatnost dětí podporuje i uspořádání ve třídách. Zhruba 20členné třídy tvoří věkově smíšení žáci, část prvňáků, část druháků, část třeťáků, respektive ve vyšších třídách čtvrťáci s páťáky. „K nám chodí rodiče, kteří hledají respektující a individuální přístup, aby jejich děti měly školu rády, učení je bavilo a škola maximálně využila jejich potenciál,“ říká Kitzberger. Typickými žáky jsou zde mimo jiné děti ze smíšených česko-cizojazyčných rodin anebo potomci rodičů, kteří delší čas pobývali v zahraničí.

Kompromisní Open Gate

V prestižní škole Open Gate v Babicích u Říčan probíhá výuka propojeně do celků podle témat. Ale není to dogma, škola kombinuje „to lepší z obou přístupů ke vzdělávání, tedy ze standardního i alternativního“.

Děti v uniformách začínají den tzv. oázou, tedy posezením s učitelem. Mladší žáci se inspirují různými příběhy a povídkami a povídají si o hledání hodnot a pomoci druhým. Starší například rozebírají aktuální články z novin, a to včetně těch o uprchlické krizi či teroristických útocích. Od první třídy děti vyjíždějí pomáhat, například do domovů důchodců. „Základem je samozřejmě vzdělání, ale k tomu zároveň hodně pracujeme s hodnotami dětí, posilujeme jejich osobnost, sebevědomí. Aby se nebály říci svůj názor a o věcech kriticky přemýšlely,“ přibližuje zástupce ředitele Jiří Luka.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 9/2017 nebo v On-line archivu.


Hodnoťte a doporučte:



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Výroční konference Škola komunikace