5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Psychologie se zneužívá v politice

Psychologie se zneužívá v politice

Autor: Pavla Koucká | Datum: 5.3.2008 | Vydání: 3/2008

Psychologové by byli lidem užitečnější, když by pověsili své řemeslo na hřebíček a šli dělat něco pořádného, domnívá se britský profesor kritické psychologie Ian Parker. Důvody pro své silné názory rozebírá v exkluzivním rozhovoru pro Psychologii dnes.

 Vaším oborem je kritická psychologie. Jak jste k ní dospěl?

Ještě než jsem se stal psychologem, všiml jsem si, že psychologické teorie jsou zneužívány politicky. Slouží pro udržení moci, s jejich pomocí je lidem vysvětlováno, proč není potřeba radikální politická změna, že určité vlastnosti jsou vrozené – vždy budeme soutěživí, vždy bude někdo závislý na drogách, určití lidé se budou chovat agresivně. To mě štvalo, tak jsem se začal na obor dívat kriticky. Vlastně jsem byl kritický psycholog odjakživa, chtěl jsem zjistit, jak psychologie jako disciplína funguje, a chtěl jsem prosazovat potřebu reflexe oboru. Objektem mého studia se stala psychologie jako obor, to, jak se v historických a společenských souvislostech vyvinula a jak funguje, proč něco označuje jako vhodné chování a jiné chování patologizuje.

Tvrdíte, že naše společnost podléhá stále větší a zbytečné psychologizaci…

Společnost je vysoce přepsychologizovaná. Stále se setkáváme s psychologickými vysvětleními společenských fenoménů, s psychologickými teoriemi poznání, chování… je toho plná televize i rádia. V Americe jsou pak velice oblíbené televizní pořady, v nichž se lidé svěřují odborníkovi se svými problémy. A odborník jim ukáže, jak mohou změnit svůj život, aby byli šťastnější. Sdělením divákovi přitom je, že pokud má problém, je to na něm, aby něco změnil. Nikoli společnost či jeho blízcí, ale vždy on se má změnit. Druhou stránkou mince je udržení politického statu quo. Co si myslíte o vztahu psychologie a politiky?

Psychologové jsou, a vždy byli, velice dychtiví uší politiků. Rádi jim vysvětlují fenomény jako je stres, úzkost, jevy spojené s nezaměstnaností, radí jim, jak se zalíbit. Potřebují si zajistit svá vlastní křesla, výzkumná i pedagogická, proto tak ochotně politikům radí. Naproti tomu kritičtí psychologové, což je moje parketa, by takoví být neměli, měli by hovořit k lidem mimo mainstreamovou politiku, lidem v antiglobalizačních či protirasistických hnutích, rodinných a ekologických seskupeních.

A co by jim měli říci?

Měli by je varovat, aby nenaslouchali psychologům a nepřebírali psychologická vysvětlení problémů světa. Měli by být podezřívaví k psychologii. To je, domnívám se, vysoce důležité. Tímto sdělením například končím svou novou knihu Revolution in psychology. Snažím se jim poradit, kde mohou najít zdroje, aby dokázali vzdorovat psychologizujícím vysvětlením. Aby dokázali nalézt jinou cestu, jak pracovat společně. Cestu, která je neindividualizuje, nezanořuje se do hloubky myslí, ale pomáhá najít sílu ve vztazích.

Říkáte dokonce, že psychologie jako taková neexistuje. Můžete to rozvést?

Doména psychologie je fikce. Existuje pouze spletitý proces psychologizace. Jde o přetavování materiálu z jiných oborů do toho, o čem přemýšlíme jako o psychologii, zacházení s ním, jako by byl psychologický. Tento materiál přitom pochází z blízkých disciplín, třeba filosofie, biologie, sociologie…

Jinými slovy: ve společnosti existuje něco, co můžeme nazvat širšími psychologickými idejemi. Původně tyto ideje nejsou v kultuře pociťovány psychologicky, lidé se prostě nějak chovají, nějakým způsobem mluví a přemýšlejí o sobě.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 3/2008
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace