5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Psychopati v top managementu

Psychopati v top managementu

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 30.12.2014 | Vydání: 1/2015

Jakou roli při spáchání zločinu hraje osobnost pachatele a nakolik se na něm podílí situační kontext, „příležitost, která dělá zloděje“? Jak pracovat s mladistvými pachateli? Máme šanci odhalit zločince „v bílých límečcích“ dřív, než způsobí mnohamiliardové škody? To jsou otázky, které v současné době řeší evropští kriminologové. Hovořili jsme o nich s forenzní psycholožkou Ludmilou Čírtkovou.

Psychopati v top managementu

Na čem vlastně závisí důvěra lidí v policii? A jak jsou na tom obětí trestných činů – věří, že se domohou spravedlnosti?

Na nedávné kriminologické konferenci prezentovala výzkum na podobné téma odbornice z německé spolkové kriminální ústředny. Nejzajímavějším závěrem je, že důvěra obětí v policii není otřesená tak násilnými trestnými činy jako majetkovými delikty. U nás je situace velmi podobná. V závažných případech násilné kriminality policie jede jako dobře promazaný stroj, objasněnost je vysoká, zatímco u majetkových deliktů je nízká – mimo jiné i proto, že je jich nesrovnatelně víc. Oběti trápí, že nevidí takové nasazení, takové profesionální metody jako u vyšetřování závažných zločinů. Z výzkumu navíc víme, že lidem, kteří byli okradeni, jimž vyloupili byt nebo ukradli auto, vadí, že s nimi nikdo nezachází jako s obětí, jako by ani žádnou účast ani podporu nepotřebovali.

Všeobecná nespokojenost nakonec vede k efektům reviktimizace. Člověk si řekne: To ani nemá cenu na policii hlásit, pachatele stejně nezjistí, žádné náhrady škody se nedomůžu. Takže se oběti na policii obracejí v podstatě jen jako na zdroj razítek potřebných k likvidaci pojistné události.

Tenhle problém vede ke sporu, jestli bagatelní zločiny máme brát jako něco, co se stává, tudíž není nutné vše striktně stíhat, nebo jestli platí přesný opak – právě proto, že je jich hodně a jsou drobné, zasahují velké procento lidí, a podkopávají tak důvěru lidí ve stát. Z úvah, že je třeba stíhat i maličkosti, protože od nich je krátká cesta k velkému zločinu, vyšel i známý newyorský experiment nulové tolerance, který v 80. letech minulého století zavedl starosta Rudolph Guillani. Vyvolal souhlasné reakce i velké kontroverze a pochybnosti.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 1/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace