5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Puntičkář

Puntičkář

Autor: Jitka Douchová | Datum: 1.10.2014 | Vydání: 10/2014

33letá Saša se snaží každý den všechno perfektně zvládnout – věnovat se dětem, rozvíjet jejich schopnosti a hrát si s nimi, k tomu z domova pracuje a pro vlastní dobrý pocit potřebuje mít domácnost jako „z cukru“. Jedinou kompenzací stresu z nároků, které na sebe dobrovolně nakládá, jsou endorfi ny ze sportu, jenže ten už nestíhá. Žije v permanentní frustraci z toho, že nedokáže stihnout všechno, co by podle svého názoru měla.

Puntičkář

Saša je manažerkou v reklamní agentuře, s manželem a dvěma malými dětmi bydlí ve velkém domě, kde je i několik milovaných zvířecích členů rodiny. Manžel je pracovně velmi exponovaný, přijíždí domů až večer a Saša na něj čeká v perfektně uklizeném domě s teplou večeří – domnívá se, že pokud by tomu tak nebylo, nejspíš by si manželovu lásku nezasloužila. Brzy však zjišťuji, že takový „servis“ manžel nikdy nevyžadoval, a postupně se spolu dostáváme k tomu, že základní problém vězí v jejím vztahu s matkou, věčně nespokojenou, ale zároveň milující. Svou lásku matka Saše vždy projevovala svými nároky. Chtěla z ní vychovat dokonalou ženu. Důsledkem je Sašino puntičkářství a vysoké nároky spojené s vnitřním strádáním a neschopností užít si života.

Zrod puntičkáře

Velmi často se jedná o osobnosti, které vyrostly v rodinném prostředí, v němž se hlavní důraz kladl na výkon a úspěch. Ocenění se jim v dětství nedostávalo, zato kritiky více než dost, pokud nebylo vše podle představ rodičovských autorit. V takovémto životním kontextu se vytvářejí základy pro potřebu přijetí až po splnění všemožných požadavků zvenčí. Pokud se někdo naučí žít s tím, že něco stále musí, stane se to po určité době součástí jeho osobnosti. Ani si to už sám neuvědomuje, vnímá to jako samozřejmost, bez níž nelze obstát.

Puntičkář mívá velmi vysoké nároky na sebe i na své okolí. Hranice mezi svědomitostí, pečlivostí a obsedantními rysy, které jsou již lehce (nebo i více) patologické, nebývají vždy hned dobře rozeznatelné. Nějakou dobu trvá, než si uvědomíme, že máme co do činění právě s tímto člověkem.

Jedinec s maximalistickými nároky to má těžké sám se sebou, i s přijetím druhými lidmi. Potřebuje mít věci pod kontrolou, alespoň navenek mít uspořádaný svůj vnější svět. Jinak prožívá vnitřní napětí, které se promítá do jeho reakcí. Kvůli své touze po dokonalosti dovedené do detailů bývají puntičkáři neoblíbení a v důsledku téhož často i nešťastní. Často nedokážou porozumět rozporu mezi svou představou a negativní odezvou okolí.

Další můj klient, 48letý Jaroslav, přišel brzy v dětství o matku, která ho podporovala, a dospěl vedle ovdovělého otce, vedle něhož si připadal nedostatečný a ponižovaný. Ačkoli pracuje jako vysokoškolák na významné pozici, od mládí měl problém zavést do svých záležitostí a denního režimu logický systém. Byl nedochvilný, nasliboval druhým leccos, aby se zavděčil. Všechno splnit ale zdaleka nedokázal. Když se oženil, začal projevovat zvláštní puntičkářské sklony vůči manželce – kritizoval ji při různých společenských příležitostech, protože měl pocit, že nemluví dost vzdělaně a na úrovni, doma vyžadoval úklid v nerealizovatelné míře. Vlastní život nezvládal, ale vyžadoval to od manželky, jež byla výrazně profesně schopnější než on sám. Jeho sveřepé puntičkaření je dovedlo do partnerské krize končící rozvodem. Stále svou exmanželku miluje, ale i přes probíhající terapii zatím nedokáže mít náhled na to, co nezvládl a co by měl změnit.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 10/2014 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace