5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Robot: lakmusový papírek našeho lidství

Robot: lakmusový papírek našeho lidství

Autor: Eva Tomková | Datum: 30.3.2012 | Vydání: 4/2012

Jmenuje se Geminoid DK a je to krasavec. Umí se usmát, zamrkat a chová se roztomile. Dokáže se projít po městě a sednout si do kavárny. Hiroshi Ishiguro, japonský vynálezce, představil Geminoid DK na japonské výstavě v roce 2011 a na svůj výtvor je hrdý, protože jeho robot je naprosto nerozeznatelný od člověka.

Robot: lakmusový papírek našeho lidství

Japonsko je hlavní „porodnicí“ většiny robotů na světě a vědci svá díla přivádějí k dokonalosti, která některé začíná až děsit. Mít doma robotický vysavač není nic neobvyklého – naprogramujete jezdícího robota, zadáte, kde a kdy má vysávat, a jdete si nakoupit. Ty levnější robotické vysavače ovšem nemají senzor na psí výkaly, a tak když během vysávání na něco takového narazí, bez chvilky zaváhání rozjezdí psí hovínko po celém bytě. Vrátíte se domů a řeknete si: ano, je to jenom hloupý robot. Ale tohle je pouhý začátek vývoje, který známe u nás. V Japonsku robotické vysavače začínaly před osmnácti lety, teď jsou mnohem dál a za pár let do Česka přiletí možná i nějaký ten Geminoid DK.

Otázkou je, co nás tak fascinuje na možnosti vyrobit stroj, obalit ho lidskou kůží, nastřelit mu vlasy a nadšeně tleskat, když udělá svůj první krok? „Lidé mají touhu sledovat, jak lze tvořit něco, co se člověku přibližuje, a v mnoha směrech ho i převyšuje,“ říká psycholog Aleš Borecký.

Sada sympatických zdravotních sester

Když byla v roce 2010 představena nová sada robotických zdravotních sester, které se dokážou na pacienta přirozeně usmívat 24 hodin denně, nikdy nejsou unavené, dokážou přinést čaj a možná časem i píchnout injekci, mnohým došlo, že svět robotů je za dveřmi. „Roboti, kteří se svými charakteristikami blíží člověku, mohou být určitým lakmusovým papírkem lidství – člověk skrze roboty může objevovat jako v zrcadle jejich podobnost s námi, a tedy znovuobjevovat podobu člověka – co dělá člověka člověkem. Díky této podobnosti lze ostřeji vidět to „specificky lidské“, co robot snad nedosáhne nikdy. Pro mě je to například schopnost cítit, vcítit se, svobodná volba a možnost se rozhodovat navzdory různým programům, které má v určitém smyslu ve formě zkušeností zakódován v sobě každý člověk,“ dodává Borecký. Robotická zdravotní sestra vám možná donese čaj a protřepe polštář, ale co když si budete chtít popovídat, vzkázat něco těsně před smrtí nebo zkrátka nebýt sám? To je jedna z mála věcí, které zdravotní sestra z Japonska neumí – sednout si na kraj postele a zeptat se pacienta, jak se cítí, a následně vyhodnotit pacientovu odpověď, projevit soucit, uklidnit. Otázka, jestli tohle umí živá zdravotní sestra, je na jiný článek.

Vědci se ale radují. Zdravotní roboty, tedy sympatické zdravotní sestry, chtějí nabídnout nejen nemocnicím, ale později také soukromým osobám, například seniorům. Proč ne. Každý rok průměrně 20 milionů starých lidí upadne, když jsou sami doma. Jejich děti nebo sousedka je najdou až za několik hodin. To se lidem s automatickým pečovatelem už nestane. V roce 2009 byl v Japonsku zveřejněn plán na výrobu robotů speciálně určených pro invalidy. Tito roboti budou schopni člověka zvednout a posadit ho na invalidní vozík. Dokážou zavolat v případě potřeby pomoc nebo rovnou sanitku. Doktor Mitsuki Hitomi, který projekt představoval, označil svůj plán za zlomový, protože jeho roboti se mají stát nejen pomocníky, ale i kvalitní společností pro invalidní jedince a seniory.

Můžete křičet, obviňovat, manipulovat, a to vše bez následků

Téma „robot jako společník“ je námětem mnoha sci-fi románů. Každopádně jedno je fakt: majitelé robotů dostanou ze dne na den možnost na někoho křičet, někoho ponížit, obvinit, aniž by to mělo nějaké následky. Robot rozlije čaj a člověk ho bude moci zasypat výčitkami, které by si možná k živé bytosti nedovolil. „Roboti mohou přitahovat z hlediska tématu moci a bezmoci – pro řadu lidí je lákavé mít možnost něco (či někoho) ovládat. Dokonalý robot, který bude sloužit, možná může tuto potřebu sytit,“ říká Borecký. Představte si lidi, kteří nejsou schopni se v lidské společnosti nikomu postavit – nemají odvahu říct svému nadřízenému vlastní názor, neumí říct: ne, nechají sebou manipulovat. A takový člověk dostane robota. Konečně bude mít doma někoho – nebo něco – co bude dokonalé a nad čím jeho majitel vždy bude mít převahu. To je snad sen každého, kdo trpí nějakou úzkostí – mít nad něčím a nejlépe někým převahu.

Otázkou je, jestli řev na robota či jeho obviňování bude mít kladné nebo negativní dopady na člověka samotného. Bude rozmluva s robotem působit jako terapie, pomůže naučit se komunikovat s druhými, anebo naopak povede k naší necitelnosti – a jednoho dne „vlítneme“ do obchodu a prodavačku v zelenině „seřveme“ tak, jako našeho robotického domácího sluhu? Robot po nás nebude vyžadovat, abychom ovládali své emoce nebo změnili svůj přístup. Možná ztratíme určitou vrstvu citlivosti a vnímání. Naopak díky robotovi se z naší domácnosti může stát klidný přístav. Nikdo se s námi hádat nebude, nikdo nám nebude nic vyčítat ani nás obviňovat. Není náhodou tohle ideální představa o životě? „Nevím, nakolik jsme už produktem doby a popkultury, jestli vnímáme ’žádný rozvod, žádné hádky, žádné problémy s výchovou,’ jako ideál. Co hloubka, nečekanost, dobrodružství, láska, hledání, spontaneita, okouzlení, umění, spiritualita? Hodnoty, které nemají až tak moc společného s ideálem, ale díky nim je život bohatší, pestřejší, originální,“ míní Aleš Borecký. A dodává: „Robot možná symbolizuje také určitou konformitu, není divu, že mají takový úspěch v konformní společnosti – něco, co je přesné, jednoznačné, avšak něco, kde skutečně chybí duše. Robot možná bude dokonalý, ale dokonalost a potřeba dokonalosti se spíše blíží neuroticismu. Možná je celá naše společnost neurotická,“ dodává Borecký a připomíná známý výrok, že „nástup techniky odstranil vzdálenost, avšak nevytvořil blízkost.“

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 4/2012 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace