5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Strach z intimity

Strach z intimity

Autor: Kateřina Rodná | Datum: 30.4.2015 | Vydání: 5/2015

Veronika se seznámila s Pavlem na služební cestě, pracoval ve stejné firmě jako ona, ale v jiném městě. Měl všechna plus, která si uměla představit: podobné zájmy i představy o životě, plánoval, že založí rodinu, stejně jako Veronika. Všechno klapalo až do chvíle, než Pavel začal mluvit o tom, že požádá o přeložení a přestěhuje se za Veronikou, aby mohli žít společně.

Strach z intimity

Veronika se najednou začala cítit nesvá, ani nevěděla proč. Když jí nadšeně zavolal, že šéf jeho přestup schválil, udělala to, co důvěrně znala z předchozích vztahů: prostě to skončila. Kde se stala chyba? Co bránilo navázání hlubšího vztahu? Zátěž, kterou si s sebou Veronika nese už dlouho – strach ze skutečné blízkosti.

Strach z blízkosti, z intimního vztahu je viníkem mnoha rozchodů a velkého trápení. Přesto, že se zdá, že lidí neschopných se pevně vázat stále přibývá, neocitá se úzkost z blízkosti v hledáčku odborníků na vztahy tak často, jak by si zasloužila. A ten, kdo jím trpí, je jen výjimečně schopen si to uvědomit.

Mnoho tváří strachu

Strach z partnerské blízkosti se může projevovat mnoha různými způsoby. Nejsnáze čitelný je u lidí, kteří vůbec nejsou schopní navázat jakýkoliv vztah. Jsou to ti na první pohled úzkostní, vyhýbaví podivíni, kteří se radši drží dál od lidí. Ale většina lidí, kteří mají strach se vázat, vypadá na první (i druhý) pohled úplně normálně. Dokonce to často bývají atraktivní, zábavní, zajímaví lidé, úspěšní v zaměstnání. Nemusí být ani nápadně osamělí, mohou mít kolem sebe partu kamarádů (ne ale skutečných přátel), se kterými podnikají spoustu věcí.

Obavy těchto osob jsou spíš nejasné, těžko uchopitelné. Mají nedefinovatelný pocit nejistoty ve vztahu s partnerem, cítí se nesví a jakoby svázaní. Často prožívají pocit emočního odstupu, prázdnoty, jakoby se jich vztah netýkal. Jde o obranný mechanismus, který člověku pomáhá vytvořit iluzi bezpečí, jistoty, že mu už žádný vztah nemůže ublížit. O tuto iluzi se opírá jejich pocit samostatnosti, sebejistoty, sebedůvěry. Kdo k sobě nikoho nepustí, minimalizuje riziko, že ho druhý zklame, a především riziko psychického zranění.

Nemůžu vedle tebe dýchat!

V extrémních případech může strach ze „svazujícího“ vztahu nabýt až podoby skutečného záchvatu paniky. Člověku se rozbuší srdce, má svíravý pocit na hrudníku, potí se. Špatně se mu dýchá, je mu nevolno, obtížně soustředí myšlenky. „Prostě s tebou nemůžu vydržet ani chvíli,“ je vysvětlení, které, ačkoliv zní absurdně, v sobě skrývá kus hořké pravdy.

Jaké můžeme zachytit signály napovídající, že by mohlo jít o skutečný strach z vazby?

• JEŠTĚ JSEM NENAŠEL TU PRAVOU

Mirkovi bude za pár měsíců čtyřicet. Je to docela pohledný, v práci úspěšný a víceméně spokojený člověk. Jen pořád single. Když se ho na tohle téma někdo zeptá, má pohotovou odpověď: „Ještě jsem nenašel tu pravou.“ Tahle věta by mohla být varováním pro všechny, kdo se do někoho takového právě zamilovali. Pravděpodobnost, že jedinec v tomto věku ještě nepotkal protějšek, se kterým by si „sedli“, není moc velká (i kdyby vztah nakonec nevydržel). Mezi čekateli na „velkou lásku“ je spousta lidí, kteří nejsou ani tak romantičtí nebo naivní, jako spíš žijí v zajetí strachu z blízkosti. I velkou lásku sem tam zkalí špatná nálada, konflikt nebo trocha nudy. To, co považují ostatní za běžnou vztahovou nehodu, vidí Mirek jako důkaz, že to není pravá láska. Takže rychle pryč.

• EMOČNÍ STAŽENÍ

Typické pro lidi, kteří nechtějí připustit blízkost, je urputná snaha nenechat se „vtáhnout“ do emocionální blízkosti. Snad někdy na počátku vztahu, ve fázi dobývání, se může nějaký ten cit projevit, ale jakmile je vztah trochu intenzivnější, následuje emoční stažení. Partner s vámi sice fyzicky je, ale tím to také končí. Vyjádření jiných než negativních (po)citů byste se od něj těžko dočkali. Vnitřní distance vede k tomu, že se druhý partner cítí trvale odstrčený.

• ÚTĚK DO PRÁCE NEBO KE KONÍČKŮM

Ne tolik nápadnou, ale přesto velmi účinnou taktikou, jak si držet partnera od těla, je ponořit se naplno do práce nebo se věnovat koníčkům, které spolykají spoustu času. Obzvlášť v případě velkého pracovního nasazení je pro partnera těžké nějakým způsobem upozornit na to, že „čeho je moc, toho je příliš“. Podobně jako v případě života s workoholikem především proto, že pracovitost je nezpochybnitelná pozitivní hodnota. Pro strach z intimity je charakteristické, že práce nebo koníček mají jasnou přednost před partnerem. Trvale.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č.5/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace