5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Temné stránky psychologie

Temné stránky psychologie

Autor: Martina Klicperová-Baker | Datum: 21.12.2005 | Vydání: 1/2006

Psychologové se ocitají v podobné roli jako v minulém století nukleární fyzikové. Vyvinuli nástroje, které mohou lidstvu pomoci, ale mohou být také zneužity. Martina Klicperová-Baker rozmlouvá o etice v psychologii s americkým psychologem Philipem Zimbardem.

Psychologie dnes otiskla v lednu 2005 pod názvem Pomáhá psychologie lidem? podstatný výtah z vašeho článku pro Monitor APA. Z tohoto pojednání čiší vaše láska k oboru a snaha ukázat hlavně to dobré. Psychologie ale má i své temné stránky.

I když je psychologie v mnoha směrech užívána ku prospěchu lidí, měli bychom mít na zřeteli i to, jak bývá zneužívána. Na prvním místě mě napadá reklama. Psychologové, kteří pracují pro reklamní společnosti, a jiní odborníci, kteří využívají psychologických poznatků o motivaci, kognici, vnímání, v zásadě povzbuzují lidi, aby nakupovali výrobky a služby, které nepotřebují a nechtějí. Psychologové byli prvními, kdo upozornili reklamní společnosti na nevědomou motivaci a přivedli je tak na možnost přitažlivě působit na důležité potřeby člověka, jako je sex a potřeba sounáležitosti, aniž by si to lidé vůbec uvědomovali.
Reklamy nás tak ovládají způsobem, proti kterému se nemůžeme vědomě bránit - nedávají nám možnost vědomě se rozhodnout, zda něco koupit, či ne. Svádějí nás k činům, které nebývají v našem nejlepším zájmu.

A z lidí se stávají konzumenti. V tomhle směru na mě vůbec nejhůř zapůsobilo "prodávání války" v Iráku, aby s ní lidé souhlasili.

Ano, a aby se jí i sami účastnili. Psychologové v armádě udělali hodně dobrého pro to, aby z lidí, kteří nás chránili, dostali to nejlepší. Ale na druhé straně se třeba teď podílejí na náborových kampaních a někdy k tomu používají falešných slibů. V současné Americe je jisté, že kdo se dá do armády anebo třeba jen k rezervistům, bude poslán přímo do bojových situací. Ale při náboru se rekrutům slibuje, že půjdou studovat anebo že dostanou profesionální výcvik, místo aby se jim rovnou řeklo, že je velmi pravděpodobné, že půjdou do války a že můžou být zabiti, zmrzačeni anebo duševně poškozeni.

Etický problém je většinou v tom, že psycholog dostane určitý "job", za který je - ať už vládou, či třeba reklamní společností - placen. Tak se snadno nechá zkorumpovat - prodat. Dělá prostě svou práci a je těžké si udržet etickou perspektivu, když na té práci závisí jeho živobytí a rodina.

A psycholog se tak dostává do konfliktu zájmů - střetu loajalit.

Přesně tak. Jde o střet loajality. Oddanosti k vyššímu morálnímu kodexu a zároveň k tomu, od koho člověk bere peníze za svou práci.

Těch eticky citlivých oblastí je mnoho. Je všeobecně známo, že se psychologie zneužívá ve sportu. Na jednu stranu se sportovní psychologové zasloužili například o zlepšení tréninku, ale dochází také k podporování nepřiměřené soutěživosti, a dokonce k tomu, že psychologové se spolu s lékaři podílejí na nekalých praktikách ovlivňování výkonu, například podávání steroidů.

Další oblast, kde došlo ke zneužívání psychologie, se týká duševních poruch, nálepkování lidí, "medicinizace deviance" (medicalization of deviance). Místo snahy porozumět disidentským myšlenkám se prostě nositelům odlišných politických idejí přiřadí nálepka psychopata či sociopata.

Tím proslul hlavně Sovětský svaz.

Ano, v Sovětském svazu se tohle dělo v extrémním rozsahu, ale dochází k tomu i v jiných zemích. K diskreditaci myšlenek, které nejsou v dané kultuře či čase populární, se používá také psychologie. Místo aby se řeklo: "Taky názor, jiná politická vize," prohlásí se takové přesvědčení za příznak duševní poruchy a za bizarní myšlení, které dokládá, že jeho nositel není duševně zdravý. Když například kdysi v Americe utíkali černoši z otroctví, razil se pro to nový termín: drapetomanie - nepřiměřená potřeba svobody. Uprchlý otrok prostě trpěl duševní poruchou. Jako otrok neměl co být svobodný. Tak se medicinizovalo něco, co mělo být nejzákladnější stránkou svobodného ducha člověka.

Trochu jemněji je psychologie zneužívána i v mnoha dalších oblastech. Psychologie obecně vychází z dispoziční perspektivy - samozřejmě tomu tak je u psychologie osobnosti, ale i v klinické psychologii, psychodiagnostice a jinde předkládáme světu pojetí, podle kterého je zlo i dobro v lidech a hana i chvála by měly jít na hlavu jedinců. Tím ale podceňujeme roli situace. A už vůbec si jako psychologové nevšímáme moci, kterou mají systémy. Je zajímavé, že psychologickou oblastí, kde se systémová analýza užívá nejvíce, je rodinná terapie. Bohužel se ale tenhle přístup nezobecnil tak, aby se vždycky hledělo na celý systém, jenž vytváří situace, které zase navozují souvislosti pro konkrétní chování, v rámci kterých se pak nakonec jedinec projeví. Naše úroveň analýzy je příliš nízká, nepřekračuje rovinu osobnosti.

Vy jste ovšem tu důležitost situací vyzdvihl, a nejen to, skvěle jste ilustroval a připomněl i podobné pokusy Asche, Sherifa a Milgrama.

To snad ano, ale já ani ostatní jsme nebyli dost citliví vůči tomu, jak ohromnou roli má systém. Je to systém, který uvádí jednotlivé prvky do kontextu, provádí celkový "framing" - rámování. Rámování mění to, jak pohlížíme na celkový obraz věcí. Musíme mít na paměti, že systémy mají zdroje. Materiální zdroje - peníze, armádu, vybavení, politický kapitál. A pak je tu ještě jiná úroveň - řízení médií, komunikačních kanálů. Lidé u moci často rámují problematická fakta tak, že se jeví v jejich prospěch. A opět jsou to nepochybně psychologové, kdo pomáhají politickým stranám "rámovat" tak, aby se jevily v co nejlepším světle.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č.1


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace