5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Tvář jako výkladní skříň

Tvář jako výkladní skříň

Autor: Anna Kotrčová | Datum: 8.1.2008 | Vydání: 1/2008

Říká se, že obličej zrcadlí povahu člověka, a vědecké studie nám dávají za pravdu. Ovšem ne vždy. Zdá se, že některé vlastnosti odhadneme podle vzhledu poměrně spolehlivě, pravdivost jiných soudů je ale pouhou iluzí. Co tedy skutečně poznáme a proč?

Už se vám někdy stalo, že vás někdo překvapil svým chováním, protože „na to nevypadal“? Jestli ano, nejste zdaleka sami a je dost možné, že by daného člověka velmi podobně soudili i ostatní. Lidé se poměrně silně shodnou na vlastnostech přisouzených druhým podle vzhledu tváře, přesnost takto provedených soudů je však už jinou otázkou.

Dobré je, co hezké je?

Na těsnost vztahu vzhledu tváře a osobnosti člověka poukazují i ustálené obraty jako „ukázat svou pravou tvář“, „mít dvojí tvář“, „zachovat si tvář“ či „tvář (případně oko) je okno do duše“.

Tendence posuzovat osobnost druhých podle vzhledu tváře se projevuje jak na vědomé, tak na nevědomé úrovni a řada prací se přiklání k hypotéze, že hodnocení osobnosti z tváře probíhá - alespoň částečně - na základě evolučně fixovaných psychologických procesů. Není přitom třeba se příliš dlouho rozmýšlet, aby si člověk vytvořil relevantní úsudek o neznámém jedinci. Jak nedávno prokázali Willis a Todorov z Princetonské univerzity, soudy vytvořené v časové tísni (po probliknutí tvářové fotografie hodnoceného jedince dlouhém pouhou desetinu vteřiny) silně korelují s hodnoceními provedenými bez časového omezení.

Jakkoli se to může zdát málo pravděpodobné, ukazuje se, že některé vlastnosti umíme přisoudit druhým lidem na základě velmi omezených informací, například pouze vzhledu tváře, správně. Dnes již existuje mezi vědci shoda v tom, že nejsnáze lze takto posoudit míru extraverze. Schopnost správně posoudit extraverzi z tváře cizího jedince byla potvrzena opakovaně, nyní ještě zbývá vysvětlit, na základě jakých rysů hodnocení probíhá a proč zrovna typ zaměření člověka (navenek nebo dovnitř) je tak snadno poznatelný.

Poměrně dobře dokážeme podle tváře také odhadnout, kdo je (či kdo si sám o sobě myslí, že je) vřelý a kdo silný. Za laskavé a vřelé bývají považováni lidé s dětskými rysy tváře a síla a moc jsou naopak přisuzovány lidem s rysy dospělosti či maskulinity. Obvykle se takovýmto zjednodušeným posouzením trefíme do černého, někdy ale můžeme být překvapeni právě opačnými tendencemi (když se například velmi mladě vyhlížející člověk projeví jako ambiciózní).

Některé studie zjistily, že jsme přesvědčeni o své dovednosti podle tváře odhadnout sklony k podvodnému jednání. Zde nám k posouzení přesnosti těchto úsudků postačí zdravý rozum: dokud se daří podvodům, je evidentní, že k posouzení čestnosti nestačí pohled do tváře druhého člověka.

Podobné rozpory nacházíme také ve výzkumu hodnocení inteligence na základě obličejových rysů. Vše nasvědčuje tomu, že inteligence je správně hodnocena v těch studiích, kde shodou okolností koreluje atraktivita tváře posuzovaných jedinců s jejich skutečnou inteligencí. Jako u mnoha jiných žádoucích vlastností se totiž při hodnocení inteligence spoléháme na jednoduchý princip „co je hezké, to je dobré“.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 1/2008
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace