5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Umíme být bohatí?

Umíme být bohatí?

Autor: Barbara Hansen Čechová | Datum: 2.4.2009 | Vydání: 4/2009

Bohatým lidem často závidíme. Víme skutečně, co bohatství člověku přináší? Nejsme jednostranně připraveni vidět jen jednu stranu mince? Samotné bohatství totiž s sebou nese několik nepříjemných aspektů. Jedním z nich je takzvaný decelerační účinek - když má člověk vše, nač si pomyslí, nemá po čem toužit.

Setkala jsem se s jednou velmi aktivní mladou ženou. Dříve pomáhala malé neziskovce, která bojovala o každou korunu. Jakákoli akce, kterou tato dívka pořádala, byla doslova vydupaná ze země a stála ji ohromné úsilí. Na konci se pak vždy pyšnila tím, za jak mrzký peníz dokázala tak velkou pomoc zorganizovat. Odměnou za úspěch jí po čase bylo přizvání ke spolupráci od jednoho známého miliardáře, který si zakládal nadaci pro dobročinné účely. Zajásala. Konečně nebude muset koukat na peníze a bude moct lidem pomoci! Euforie ji ale brzo přešla. Po roce práce ve firmě, kde se na náklady nehledělo, se svěřila, že ji její výsledky vůbec netěší. O co si řekne, to se zrealizuje. Nemusí kreativně vymýšlet, jak vyjít s rozpočtem. Když je něco potřeba, tak se to prostě zaplatí. Pomáhání jí nakonec připadalo jako marnotratné rozhazování. Pocit štěstí a uspokojení z práce zmizel.

Podobné pocity mohou v každodenním životě provázet i samotné bohaté. Jen si to zkuste představit: Cokoli, co si můžete koupit, přestává být předmětem touhy. S výší konta se tedy významně zmenšují možnosti toužit. A jaký je to život bez touhy?

Rozhodni se pro bohatství

Hranice, na níž začíná bohatství, je celospolečensky určována v politických diskuzích a zároveň ji má každý v různých životních etapách nastavenou jinde. Objektivní hranice bohatství neexistuje. Dříve magická hranice jednoho milionu již není žádnou zvláštností a prvorepublikový „milionář“ byl vystřídán „miliardářem“.

Míra našeho bohatství je součástí naší osobní identity. Jak ilustrují příklady lidí, kteří vyhráli v loterii, náhlá změna výše příjmů vede i ke změně vnímání sama sebe. S tím souvisí i zkušenost mnohých psychologů a sociologů: to, jestli bude někdo bohatý či chudý, si každý svým způsobem „naprogramováváme“ sami. Respektive naše rodina, výchova a okolí, které nás významně ovlivňuje, způsobí přesvědčení, ke kterému člověk dospěje. Někdo již odmala ví, že nikdy nebude chudý, jiný naopak vnímá hranici bohatství jako nedosažitelnou. Díky tomu dva lidé stejného vzdělání i příležitostí mohou dospět do opačných protipólů: jeden se stane bohatým a druhý bude vždy pracovat v nápadně nevýhodných finančních podmínkách. Nastavení se dá jistě i měnit spolu se zkušenostmi, které nám život přinese.

To, že výše našich příjmů může být určována naší mentální hranicí, potvrzují například i zkušenosti personálních psychologů, kteří v devadesátých letech najímali pracovníky na pozice do zahraničních firem. Často byl nabízený plat několikanásobně vyšší, než za jaký kandidát kdy pracoval. I když vybraný uchazeč, který si doposud vydělal maximálně 10 000 Kč měsíčně, věděl, že firma nabízí plat 50 000 Kč, nebyl si při přijímacím řízení schopen říci o více než 20 000 Kč. Někteří si říkali i mnohem méně. „V tomto případě se rozhodně nejedná o jejich hloupost, jak by se někdo mohl domnívat, “ říká personální ředitelka Anna Veverková. „Pokud někdo pracuje za 10 000 Kč a dokázal s takovým příjmem dlouhodobě vyjít, pětinásobný plat vypadá nepředstavitelně a způsobuje obrovský stres. Člověk cítí, že si jej nezaslouží. Také by přijetím této nabídky shodil veškerou svou dosavadní práci za malé peníze. Až teprve pracovníci, kteří už jsou mentálně nastaveni na vysoké platy a jejich růst, nemají problémy významně zvýšené nabídky přijmout.“ Schválně, zkuste si to představit - vzali byste nyní nabídku za pětinásobek svého současného platu?

Výhra v loterii? Životní pohroma

Zajímavá zjištění, informující o vlivu bohatství na životní roli, ukázalo sledování britských„šťastlivců“, kteří vyhráli opravdu velké částky, půl milion liber a výše, v loterii. Všichni si okamžitě pořídili nové luxusní výdobytky - auta, byty, drahé šaty - a přestali šetřit. Na druhou stranu však mnozí zažili nepříjemné pády a rozchody. Výhra totiž změnila jejich společenskou identitu - z přirozeného nastavení, ve kterém trávili celý život, se najednou stali někým jiným. Kvůli tomu se velké procento z nich do roka rozvedlo, rozhádalo se s rodinou a se svými přáteli, opustilo práci. Ovšem nedokázali navázat nové vazby ani získat jiné pracovní úvazky. Samotné vytažení šťastného losu jim nedalo nové konexe, prestiž, vědomosti, zkušenosti a další, které jsou k životnímu úspěchu potřeba. Podobně jako švec v Pyšné princezně přestali doopravdy pracovat a snažit se něco vybudovat. Když se jich proto dokumentaristé ptali, zda se rok po výhře cítí šťastnější, odpovídali buď záporně, nebo říkali, že jsou nyní spokojeni méně. Co z toho vyvodit? Pokud sázíte, přejte si vyhrát nějakou menší, rozumnou částku. Výhercům stomilionových sum místo závisti nabídněte přátelskou pomoc.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 4/2009
nebo v On-line archivu.

Upozornění všem uživatelům on-line archivu časopisů. V úterý 28. 4. 2009 proběhne výměna vstupních hesel do on-line archivu článků časopisů Děti a my, Psychologie dnes, Rodina a škola, Informatorium 3 - 8. Všichni stávající předplatitelé dostanou včas nová hesla mailem.

Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace