5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > V práci mě šikanují!

V práci mě šikanují!

Autor: Martin Kusák, Kateřina Zábrodská | Datum: 2.10.2013 | Vydání: 10/2013

Výzkumů zabývajících se otázkou, jak se šikaně účinně bránit, je stále poskrovnu. Jaké formy obrany proti šikaně fungují? A jakým bychom se naopak měli vyhnout? Tyto otázky jsme si položili v našem výzkumu.

V práci mě šikanují!

V práci stráví většina z nás zhruba třetinu produktivního věku. A s kolegy na pracovišti musíme nějak vycházet… anebo také nevycházet. Jedním z příkladů takového „nevycházení“ je šikana neboli mobbing, která je nejen neetická, ale dnes již i protiprávní. Přesto začíná být stále rozšířenější – podle výzkumů se s ní setká během pracovní dráhy až čtvrtina zaměstnanců.

Jak vypadá šikana na pracovišti?

Pro šikanu na pracovišti (resp. mobbing) jsou typické psychické útoky: systematické psychické terorizování, vylučování z kolektivu, negativní ovlivňování pracovního výkonu, prostě poškozování zacílené na konkrétní zaměstnance či zaměstnankyně. Objevuje se opakovaně, pravidelně, trvá delší dobu a „jede“ v něm jeden či více spolupracovníků.

Pokud na nás tedy nadřízený občas zvýší hlas nebo se nepříznivě vyjádří o našem pracovním výkonu, pak ještě nejde o šikanu. Pokud na nás ale bude na poradách pravidelně křičet, zesměšňovat nás před ostatními a přidělovat nám úkoly pod úroveň naší kvalifi kace, pak ano.

Mezi časté formy útoků patří zejména: a) izolace šikanované osoby (dostává pracovní místo v suterénu nebo na konci chodby, není zvána na společenské akce, kterých se účastní ostatní kolegové, kolegům je doporučeno s ní nekomunikovat), b) šíření pomluv (např. nepravdivé zvěsti o tom, že šikanovaná osoba krade), c) sabotování práce (mazání souborů z harddisku, záměrné poskytování klamavých informací o pracovních úkolech), d) znevažování výkonů a schopností („To přece umí každý.“, „Tu vaši práci by zvládla i uklízečka!“) e) poškozování soukromí a znevažování šikanované osoby (komolení jména, urážlivé poznámky o rodině typu „No, jestli jsou vaše děti taky tak neschopné jako vy…“).

Kateřina Zábrodská vedla hloubkové rozhovory s ženami a muži, kteří měli osobní zkušenost se šikanou na pracovišti. Rozhovorů se účastnilo 41 osob (28 žen, 13 mužů) ve věku 27–73 let (průměrný věk 41 let), z nichž většina měla vysokoškolské vzdělání a se šikanou se setkala na odborných pozicích v akademické sféře, v nemocnicích, ve státní správě a neziskových organizacích. Cílem našeho výzkumu bylo zjistit, jaké formy obrany šikanovaní používali, jak byly tyto strategie efektivní a za jakých podmínek.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 10/2013 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace