5000
Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Vyšší školné za horší známky?

Vyšší školné za horší známky?

Autor: Pavla Koucká | Datum: 5.11.2008 | Vydání: 11/2008

Poplatkům za studium se čeští vysokoškoláci patrně nevyhnou. Otázkou je pouze, kolik budou platit, od kdy a zejména jakým způsobem. O tom se v současnosti vedou bouřlivé spory. Stínový ministr školství Jiří Havel přišel letos v srpnu s návrhem takzvaného penalizačního školného, podle něhož by studenty stihl finanční trest za špatný prospěch nebo opakování zkoušek. Ačkoli vlastní strana jeho návrh nepodpořila, penalizační školné není bez zajímavosti.

Zkoušky „na zkoušku“ stojí školu peníze

Penalizační školné už řadu let na českých veřejných školách existuje. Trestá studenty za nadměrnou dobu studia. Pokud posluchač překročí schválenou dobu studia více než o rok, platí za další studium na veřejných školách částku přiměřenou části nákladů. Na levnějších školách to může činit kolem 15 tisíc, na dražších násobně více. Například na VŠE by tuto částku mělo platit téměř deset procent posluchačů. Motivační efekt této finanční penalizace je však jednorázový, navíc je jednorázová částka vázaná na jedno kritérium poměrně odcizená a obvykle ji platí rodiče.

Proto považuji za důležité diskutovat o tom, zdali by tento typ penalizace neměl být dále modifikován o prospěchová kritéria. Zdali by se neměla stimulace prospěchovými bonusy doplnit malusy za používání školské kapacity nedostatečně (neprospěch) či nadměrně (opakování zkoušek).

Je zřejmé, že student, který opakuje předmět, což je nyní velmi časté, zvyšuje počty posluchačů a objem jim určených pedagogických aktivit. Podobně řada studentů chodí na první pokus ke zkoušce jen částečně připravena, zkouší, zdali si v loterii otázek či testů nezvolí variantu odpovídající právě jeho neúplné škále přípravy. Je otázkou, zdali si tolerancí těchto nešvarů nejen nezvyšujeme náklady práce, ale také nezanecháváme morální škody.

Systém by měl prohloubit své motivační funkce a uhradit školám alespoň náklady nadstandardních úkonů vyvolaných hůře prospívajícími studenty...

autor: Jiří Havel - učí ekonomii na Institutu ekonomických studií FSV UK, je stínovým ministrem školství

 

Penalizační školné je nejméně vhodnou variantou

Každý pokus o částečné zpoplatnění studií na veřejných vysokých školách lze uvítat, přinejmenším proto, že nás postupně připravuje na zavedení školného, které s ohledem na vývoj poptávky po vysokoškolském vzdělání, rozpočtová omezení, před kterými kvůli stárnutí populace nestojíme jen my, ale celý vyspělý svět, a konečně s ohledem na vývoj ve světě a doporučení mezinárodních institucí v blízké či vzdálenější budoucnosti zavedeno bude. Čím později to bude, tím hůře pro naše vysoké školy i ekonomiku.

Správně nastavená finanční spoluúčast má být vyjádřením skutečnosti, že vysokoškolské vzdělání je výhodná investice (stále ještě výhodnější pro jedince než pro společnost). Jinými slovy, studium na vysoké škole je třeba chápat jako realizaci investice s velmi vysokou individuální návratností. Je tedy ekonomicky, a domnívám se, že i psychologicky, správné zavést takové školné, které bude vycházet z tohoto pojetí.

Penalizační školné, se kterým nedávno přišel stínový ministr školství Jiří Havel, však ze všech zatím známých a u nás diskutovaných modelů finanční spoluúčasti nejméně splňuje ekonomické, sociální a zřejmě i psychologické požadavky, které se na finanční spoluúčast běžně kladou. V nejobecnější rovině jde o jakýsi finanční trest, postih za to, že student neplní řádně studijní povinnosti.

Penalizační školné tím, že „trestá“, místo aby „motivovalo“, vytváří psychologicky méně příznivý vztah mezi školou a studentem než přímé nebo odložené školné, pokud ovšem školné je příjmem školy. Navíc, penalizační školné trestá studenty za to, že nestudují tak, jak mají, ale vůbec nijak méně dobré školy za to, že poskytují méně kvalitní vzdělání. A to nechávám stranou, že školy by mohly účtovat penalizační školné za to, že jejich vyučující nezvládli výuku a studenty špatně připravili.

autor: Petr Matějů - sociolog, hlavní autor takzvané Bílé knihy terciárního vzdělávání, jež představuje návrh vysokoškolské reformy

Celou polemiku naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 11/2008
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Výroční konference Škola komunikace