5000
Kdo mi vypnul mozek? Audioteka.cz Kurz jako dárek Nenechte se rozložit Nová Psychologie dnes

Portál.cz > Časopisy > Psychologie dnes > Ukázky > Vztahy na dálku. Mají šanci?

Vztahy na dálku. Mají šanci?

Autor: Mojmír Sedláček | Datum: 27.9.2017 | Vydání: 10/2017

Je to velké téma. Právě v těchto dnech, tedy na začátku zimního semestru, odjíždí spousta studentů na mnohaměsíční zahraniční studia a stáže. Nejde však jen o studenty, řada lidí také pracuje daleko od svého domova. Delší odloučení proto snadno potká téměř jakýkoli vztah. Jak se s takovou situací vypořádat?

Vztahy na dálku. Mají šanci?

Čtyři roky starý výzkum z americké Cornell University (Crystal Jiang & Hancock, 2013) tvrdil, že vztah na dálku je nejen možné udržet, ale že je dokonce přínosný pro partnerskou komunikaci! Výzkumu se účastnilo 63 párů a na nich se ukázala důležitost komunikace. Pokud se totiž s partnerem vídáme často a pravidelně, máme tendence každodenní komunikaci podceňovat a brát ji za samozřejmou. Všední promluvy se točí kolem banalit a skutečně hluboký rozhovor o pocitech mohou partneři odkládat i dlouhé měsíce.

Jenže v případě vztahů na dálku není na banality čas. Každá chvilka s milovaným protějškem je vzácná, a tak se lidé učí si jich vážit. Aniž by si to uvědomovali, jejich vzájemná komunikace se stává smysluplnější. Zamilované páry, jimž je odepřena fyzická blízkost, prostřednictvím komunikace vytvářejí silnější emoční pouto. Jak řekla sama spoluautorka tohoto výzkumu Li Crystal Jiang: „Musejí se víc snažit a jejich úsilí se vyplatí.“ Zároveň v jejich vztahu odpadá řešení všedních záležitostí, které do dlouhodobých vztahů vnášejí až příliš rutiny, a především nudy. Co nakoupit na večer? Zaplatil jsi složenky? Tyhle každodenní banality lidé na dálku neřeší a koncentrují se na to důležitější a hlubší.

Podstatná je také otázka důvěry. Vzájemnou důvěru mezi partnery může delší odloučení paradoxně prohloubit. Jak je to možné? Páry, které delší dobu od sebe přečkaly, hovoří o prosté nutnosti; když jste od partnera daleko, nemáte možnost kontroly, a tak pokud s ním chcete mít nadále vztah, jednoduše mu musíte věřit. Naopak v případě fyzické blízkosti není tato důvěra nutná, jelikož máme spoustu možností, jak partnera „prověřit“ – přečíst si SMS či zprávy na sociálních sítích, zkontrolovat e-mail, bavit se s kolegy či kamarády. To vše při delším odloučení prostě není možné, a tak nezbývá než věřit. Jednoduché, ale účinné. A vedle jistoty se setkáváme také s idealizací protějšku. Aby také ne, když dochází ke sdílení hlavně toho hezkého a není třeba řešit rozházené špinavé prádlo po pokoji a další neduhy všedního dne. Znamená to snad, že vztahy na dálku mohou bez problémů fungovat?

Není všechno zlato…

Párová terapeutka a autorka knihy o zotavování po rozchodu Rachel Sussman však ze své praxe zná především jinou stránku vztahů na dálku – tu negativní. Dlouhodobé odloučení od partnera často vede k osamělosti, což je podstatný stresor zhoršující kvalitu života. V důsledku osamělosti mají lidé větší tendenci svůj vztah zpochybňovat a přemýšlet, zdali všechny ty komplikace za to vlastně stojí. Je nasnadě, že každá hádka či vnější impulz (jako třeba nový potenciální partner) jsou rázem výrazným ohrožením existence vztahu. Jeho udržení proto bývá velmi obtížné. A nejde jen o samotnou fyzickou nepřítomnost, velkou roli totiž hraje i osobní rozvoj. Ačkoli si to spousta z nás možná ani neuvědomuje, dlouhodobě se měníme, jak musíme čelit rozličným životním situacím. Úlohu vztahu a partnera v těchto proměnách nelze zanedbat, a když ho do uvedených změn dokážeme zahrnout, bývá to ku prospěchu věci. Jenže když tu není, tak co můžeme dělat? Několik mých spolužáků z vysoké školy odjelo třeba na půl roku na zahraniční studium, a přestože vztah s partnerem nějakým způsobem udrželi, rozešli se krátce po návratu. Jak je to možné? – chtělo by se říct. Když přestáli obtížný půlrok, během něhož se osobně viděli třeba jen třikrát, jak to, že se rozejdou? Po návratu totiž oba velmi snadno zjistí, že se jeden z nich nachází jaksi jinde nežli ten druhý. Nejde nutně o to, že by jeden prodělal dramatický vývoj osobnosti a druhý pouze stagnoval – spíše se dá říct, že se každý během odloučení vydal ve svém životě jiným směrem. A to se většinou ukáže až po návratu a je velmi obtížné tyto rozdíly překonávat.

Můžeme narazit na statistiky, které jako průměrnou délku vztahu na dálku před neslavným koncem ukazují čtyři a půl měsíce. Takové číslo dává smysl, jelikož pokud jeden z partnerů musí na delší čas někam odjet, v prvních měsících je znatelná snaha o udržení vztahu. Ta však nemusí trvat věčně a po dalších několika měsících si lidé uvědomí, o jak složitou situaci se vlastně jedná. Problémem je zpočátku hlavně důvěra, jelikož nejistota je obrovská.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu PSYCHOLOGIE DNES č. 10/2017 nebo v On-line archivu.


Hodnoťte a doporučte:



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Výroční konference Škola komunikace