![Portál [logo]](/cstat/images/design/portal.png)
Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Jak děti učit „vyjadřovat se“
Jak děti učit „vyjadřovat se“
Autor: Nina Rutová | Datum: 7.12.2011 | Vydání: 10/2011
Nabízím vám pár jednoduchých postupů, jak dítě můžete učit „o něčem pěkně a výstižně hovořit“ i v klidné atmosféře svého domova. Zkuste obohatit běžné rozhovory o provozu domácnosti a dialogy o školních či mimoškolních povinnostech společnou četbou spjatou s povídáním. I vy si přece po celém dni zasloužíte „být alespoň chvíli myšlenkami jinde“. Četba je skvělou příležitostí k rozhovoru „o neběžných, ale vážných, radostných, legračních a bůhvíjakých ještě věcech“.
Než začnete cokoli číst, můžete dítě nechat uhadovat, o čem asi pohádka (povídka, kniha, básnička) bude. Důkladně si knížku nebo stránky s textem a ilustracemi spolu prohlídněte, ptejte se a chtějte slyšet hypotézy. Možná zjistíte, že budou příliš fantaskní a nereálné. Nevadí, trvejte na zdůvodnění fantazií a tak začne dítě chápat, že název, texty i ilustrace nejsou náhodné, ale jsou to kódy, které mají svůj smysl. Vaše nejčastější otázky před četbou by měly začínat slovy:
- „Proč si myslíš, že se to jmenuje ….
- O čem to asi bude, když…
Dítě nechejte předvídat nejen z názvu, ale taky třeba z obrázků, z prvé věty nebo z věty poslední, z postav, které v knížce vystupují, později také z toho, že už dítě zná jinou knížku téhož autora, atp. Dohodněte se již předem, že odpověď: „Nevím“, je nepřípustná, protože nevede k přemýšlení a hovor je rychle u konce.
Možná, že vaše dítě bude zpočátku odpovídat jen jednou větou. Budete-li si s ním ale o knížce povídat již před četbou častěji, určitě se přestane časem vaší otázce divit a samo by mohlo na základě nejrůznějších indicií uhadovat a fabulovat děj, uhadovat žánr, spřádat hypotézy o obsahu. Vaším úkolem je držet dítě stále při tématu otázkou „a proč si myslíš, že….“
Proč to dělat? – Dítě se učí vyprávět a logicky argumentovat, čili vyjadřovat se chytře.
V rozhovoru pokračujte i při četbě:
Budete-li na četbu dítěti (nebo spolu s dítětem) soustředěni, intuice vám bude nejspíš sama napovídat, kdy čtení přerušit a ptát se dál.
V jakých případech je dobré čtení přerušit otázkou?
- Když tušíte, že ve větě je slůvko, které je pro dítě nové. – Význam ale nemusíte vždy vysvětlovat. Na význam cizího slova může dítě přijít samo z kontextu nebo z toho, jak slovo zní nebo jakému jinému slovu se podobá.
- Účinné bývá četbu přerušit v nějakém rozhodujícím okamžiku. Jak ho poznáme? Postava něco udělá a vyžaduje to reakci ostatních nebo postava položí otázku a čeká odpověď. Spolehlivě přerušte četbu pokaždé, kdy se i vy sami sebe ptáte, jak asi tahle situace bude pokračovat.
I tady platí všechny zásady, které jsme si vyjmenovali u předvídání před četbou. Daly by se shrnout do dvou základních otázek:
- Jak to asi bude pokračovat?
- Proč si to myslíš? – Máš pro svou předpověď nějaké důkazy v tom, co jsme právě četli nebo to vysuzuješ z obrázků, nebo z nějaké své vlastní zkušenosti, nebo znáš podobný příběh a v něm se to dál odvíjelo tak, jak říkáš?
Pozor, abyste příběh kvůli předvídání nepřerušovali až příliš často. Stačí jednou dvakrát během četby.
Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 10/2011 nebo v On-line archivu.
