5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Učitelské standardy: pomoc nebo hůl na pedagogy?

Učitelské standardy: pomoc nebo hůl na pedagogy?

Autor: Hana Košťálová | Datum: 12.5.2010 | Vydání: 5/2010

Na Slovensku přišli po prázdninách učitelé do škol a standard zaměřený na sbírání kreditů za další vzdělávání byl hotov. Čeká snad české učitele totéž překvapení a tytéž chyby? Ze zkušeností v Holandsku vyplývá, že mají-li standardy učitelům pomoci zlepšovat práci, je lepší, když se podílejí na jejich tvorbě a když pak sami mohou porovnávat kritéria uvedená ve standardu se svou vlastní výukou.

Učitelské standardy: pomoc nebo hůl na pedagogy?

Marga Kok, třiadvacetiletá studentka učitelství z Univerzity Windesheim, přijela se svými vysokoškolskými učiteli předvést českým kantorům z Kritického myšlení a Step by Step ČR, jak se v Holandsku pracuje v přípravném vzdělávání s popisem sedmi učitelských kompetencí. Ty popisují nároky na učitelovu práci ve výuce. Jejich dosahování se neověřuje ani testem, ani zkouškou před komisí, ani sepsáním vědecké práce, ani sbíráním kreditů za absolvované přednášky či kurzy: prokazuje se výkonem ve třídě. Doklady o své výuce si Marga shromažďuje v portfoliu, díky kterému může sledovat svůj pokrok, jehož dosahuje v průběhu vysokoškolského studia. Založila si do něj plány odučených hodin, sebereflexe, zpětnou vazbu od svých mentorů z praxe i z univerzity a plány na zlepšení.

Holandská cesta: důležitá je praxe, reflexe, zlepšování

Všichni studenti, kteří úspěšně absolvují kteroukoli ze 48 institucí poskytujících v Holandsku přípravné vzdělávání, by měli umět při nástupu do praxe přibližně to samé co Marga: měli by s porozuměním vyučovat v souladu s požadavky sedmi učitelských kompetencí, měli by být schopni svou práci vzhledem ke kompetencím reflektovat a vyhodnocovat a měli by být schopni systematicky se v duchu kompetencí zlepšovat.

„Už jsem udělala pokroky v interpersonální kompetenci,“ popisuje Marga a cituje z portfolia. „Tady například jsem si k jedné hodině zapsala, že se mi dařilo sledovat současně práci žáků v několika skupinách a že jsem dokázala reagovat na jejich různé potřeby: všimla jsem si, kdo mě žádá o pomoc, a dokázala jsem napřed dokončit pomoc jedné skupině a pak přijít k další – nezapomenout na to, že mě žádali o pomoc už před chvílí. To mi dřív dělalo potíže – tak moc jsem se soustředila, abych dobře pomohla jedněm žákům, že jsem na druhé zapomněla. Ti se pak mohli cítit přehlížení. To mám zapsáno už v reflexi jedné dřívější hodiny. K ní jsem si červeně připsala radu od své mentorky, že můžu dětem rozdat na stůl kostičky s různými barvami na stěnách, a kdo otočí kostku zelenou barvou nahoru, dává mi signál, že chce pomoct. Takže když skončím u jedné skupiny a rozhlédnu se po třídě, hned vidím, kdo mě potřebuje.

No a třeba teď jsem se zaměřila na pedagogickou kompetenci. V ní se soustřeďuji na aktivizování žáků – nedaří se mi totiž zapojovat všechny žáky do diskuse. Mentorka mi poradila, abych vydržela několik vteřin úplného ticha a počkala, až některé dítě promluví.

Po každé odučené hodině si do portfolia zapisuji svou reflexi, sebehodnocení, pak se o tom bavím se svou mentorkou a společně hledáme nápady na zlepšení pro další plánování.“

Vodítkem je 7 kompetencí

Z Margina vyprávění vyplývá, že sedm učitelských kompetencí je pro ni důležitým vodítkem, s nímž s pomocí své mentorky pracuje. Stejně jsou na tom tisíce budoucích učitelů po celém Holandsku.

Lex Stomp, který vede oddělení vzdělávání na Windesheimské univerzitě a Margu učí, s hrdostí upozorňuje na roli ústavy: „Nizozemská ústava zaručuje svobodu vzdělávání. Ústava vládu současně zavazuje k tomu, aby zabezpečila vzdělávání kvalitní, ale bez přímých zásahů do obsahu vzdělávání.

Před nějakými deseti lety byla situace taková, že každá ze čtyř desítek institucí připravujících učitele to dělala podle svého, výsledky se hodně lišily, neexistovala shoda v tom, co by měli učitelé umět, aby mohli dobře vyučovat. Kvalita práce učitelů byla nevyrovnaná, začali jsme pociťovat absenci společného měřítka. Tak vznikla potřeba popsat, jak má vypadat kvalitní učitelova práce, která vede k dobrým výsledkům ve vzdělávání. A zrodilo se sedm učitelských kompetencí. Ty se dnes uplatňují jak v přípravném vzdělávání, tak v dalším vzdělávání učitelů. Dobře vyučovat, tomu se musíme učit po celý život. Popis kompetencí v profesním rozvoji hodně pomáhá.“

Sedm kompetencí je obdobou toho, čemu u nás i v dalších zemích říkáme profesní standard. Nizozemci chtěli označením kompetence podtrhnout, že jim nejde o standard znalostí, který by bylo možné prokazovat složením akademické zkoušky. Pojem kompetence podle nich zdůrazňuje komplexnost učitelova výkonu ve třídě: učitel při každodenní práci vychází z profesních znalostí, musí zvládat profesní dovednosti a jedná v souladu se žádoucími profesními postoji. Prokázat, že učitel kompetence zvládá, tak lze pouze při výuce. A o tu přece jde!

O změnách se nejdříve diskutovalo s praktiky

Sada sedmi kompetencí vznikla participativním procesem: menší skupina praktiků z terénu nejprve zformulovala prvotní návrh. Ten byl předložen k široké diskusi mezi učiteli. Ti navrhli úpravy, které skupina zapracovala. Toto se dělo opakovaně po dobu několika let. Výsledkem je, že učitelé nabyli důvěry v konečný materiál, protože měli čas mu porozumět, měli možnost do něj zasáhnout a měli jistotu, že odráží možnosti i potřeby praxe.

V současné době mají školy popis kompetencí k dispozici a mohou ho využívat pro podporu profesního rozvoje svých učitelů. Některé sbory pracují tvrdě na zvládnutí kompetencí, jiné se rozkoukávají. Nikdo na ně netlačí, neboť všichni respektují fakt, že malé změny ve vzdělávání si žádají aspoň pět let, a velké deset až patnáct let. „A tohle je pořádně velká změna!“ říká Lex.

Přestože dneska kompetencí využívají důsledně jen instituce přípravného vzdělávání, Lex Stomp odmítá představu, že by měl být vytvořen zvláštní popis kompetencí pro úroveň absolventa vysokoškolského učitelské studia.

Nizozemské kompetence vystihují práci učitele a všem je jasné, že absolventi je budou naplňovat jen do určité míry. „Nepotřebujeme přesně určit, jaká míra zvládnutí kompetencí odpovídá úrovni začínajícího učitele. V ně-které kompetenci bude dosahovat lepších výsledků, v jiné horších. To se nedá změřit. Důležité je, že bude kompetencím rozumět, že se naučí svou práci systematicky reflektovat a hledat další zlepšení.

Vždycky je co zlepšovat, ať už jsi na začátku kariéry, nebo na konci. Nemá moc smysl stavět ostré hranice.“

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 5/2010 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy