5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Úvahy šťourala o výběru střední školy

Úvahy šťourala o výběru střední školy

Autor: Pavel Táborský | Datum: 10.2.2010 | Vydání: 2/2010

Už v předškolním věku probíhá velmi často prostřednictvím hry bezděčná orientace dítěte ve výběru povolání. Tato herní činnost snad dnes mnohdy nahrazuje chybějící přímý kontakt s pracovním výkonem rodičů, který byl v mnoha minulých stoletích přirozenou součástí života v rodinách zemědělců, řemeslníků a v řadě dalších profesí.

Úvahy šťourala o výběru střední školy

V průběhu školní docházky by měla být cílená výchova vedoucí k poznání celé škály možného budoucího uplatnění jedním ze základních úkolů. Přesto, že na školách působí výchovní poradci, jejichž úkolem je dlouhodobě pomáhat dětem při volbě povolání, výběr studia a snad i budoucí profese leckdy nesouvisí přednostně se zájmem dítěte, s jeho předpoklady, případně s perspektivou oboru. O budoucím směrování dítěte pochopitelně rozhodují především rodiče, ale také často různorodé, méně důležité okolnosti. Dokonce se stále objevují i názory, že je lhostejné, kterou střední školu student absolvuje. I když bude v budoucnu nezbytná schopnost adaptace na změněné pracovní podmínky, nemělo by být profesní zaměření zbaveno emotivního vztahu k práci včetně pocitu hrdosti na její specifika a společenskou prospěšnost.

Změny v povolání? Ano, ale budujme vztah k profesi

O jisté devalvaci hodnot svědčí představa snadné fluktuace mezi zaměstnáními, tak často z propagačních důvodů utvrzována náborovými organizacemi a pracovními úřady. O potřebě fortelu i při naprosto mechanickém pracovním výkonu se přitom často nehovoří. Na zaměstnání se tak mnohdy pohlíží jen jako na nezbytnou nutnost vedoucí k získání prostředků k obživě. Základní lidskou potřebou je však potřeba po uznání. Jen s obtížemi tuto potřebu naplňuje člověk, který vykonává jakoukoliv práci automaticky bez tvůrčího přístupu. Takový celoživotní úděl bez možnosti relaxace by mohl vést i k psychickým poruchám. A tak je rozhodně varující skutečnost, že výběr studia a učebního oboru je často věcí náhody.

Podání přihlášky ke studijnímu oboru v minulosti ovlivňoval i fakt, že škola nekoná přijímací zkoušky. S ulehčením proto přijalo žactvo sdělení, že v letošním roce mnohde tato nepříjemná záležitost vůbec neproběhne. Zřejmě na základě obav středních škol o dostatek budoucích studentů, a tudíž i finančních prostředků z příslušné dotace. Do škamen v září letošního školního roku totiž zasedlo o dvanáct procent méně středoškoláků než loni. Počet středních škol se přitom téměř nezměnil.

Každopádně je přijímací řízení na střední školy, zejména na ty prestižní, zhruba od ledna středem pozornosti rodičů. Rovněž i někteří pilní žáci v tomto období zpozorní, aby jim neuniklo, co je čeká a nemine. Někde je zaznamenána jejich nebývalá snaha o dodatečné zvládnutí základního učiva v co nejkratší době. Školy proto organizují takzvanou přípravu na přijímací zkoušky a během několika měsíců hodlají urychleně zahladit případné nedostatky ve znalostech budoucích studentů. Uchazeči o středoškolské vzdělání se mohli už loni hlásit v prvním kole i na tři vybrané školy. Po v minulosti častém vášnivém dohadování, zda je vhodnější psát do přihlášky jednu, nebo dvě vzdělávací instituce. Při těchto každoročních změnách a počtářských úvahách tak trochu zanikají podstatnější souvislosti, které provázejí náročný přechod žáků ze základních na střední školy.

Skutečně umíme rozeznat dobré uchazeče?

Tvrzení pedagogů z vyšších typů škol, že na základě jednorázového testu z několika předmětů zodpovědně poznají skutečné předpoklady uchazečů ke studiu příslušné specializace, jsou přinejmenším sporná. Některé obory přece přímo vyžadují, aby uchazeč kromě znalostí gramatiky, matematiky, případně základů jiných věd nepostrádal například schopnost vcítění. Možná, že by nemuselo být bezvýznamné při výběru budoucích zdravotních sester, vychovatelek, případně učitelek mateřských škol i posouzení stavu vývoje dalších morálních kvalit osobnosti. Některé obory zase vyžadují odpovídající zručnost a fyzickou vybavenost. Rozhodujícím kritériem by však měl být především skutečný zájem o budoucí profesní zařazení.

Kdo je asi oprávněn lépe hodnotit momentální studijní předpoklady, osobnost, vlastnosti a dovednosti budoucího studenta? Je to přijímací komise střední školy, která se rozhoduje převážně podle výsledků znalostních testů a nově podle uchazečova vysvědčení, anebo pedagogové, kteří žáka znají často devět let? Výstupní hodnocení ze základní školy však bylo odsunuto na vedlejší kolej. V minulosti některé střední školy nezajímalo ani vysvědčení adeptů. Zbytečné vytváření kompetenčních přehrad mezi stupni škol asi nebude užitečné. Také základní školy se zabývají rozborem výsledků středoškolských přijímacích testů mnohdy jen okrajově, neboť zpětná informace ze strany středních škol nebývá pravidlem. Ztrácí se tak významný diagnostický materiál, který by mohl přispět k úpravě didaktických postupů při přípravě žáků na zátěžové situace.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 2/2010 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy