5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Budou školské rady životaschopné?

Budou školské rady životaschopné?

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 7.12.2005 | Vydání: 10/2005

Devět let tráví dítě několik hodin denně na základní škole. To je tolik času, že by o něm každý rodič měl chtít vědět co nejvíc, tvrdí matka tří dcer a místopředsedkyně Unie rodičů Hana Marušáková.

Co mají rodiče právo očekávat, co mohou sami nabídnout? Jak jejich zájem podpořit, aby se vzájemná komunikace neomezovala jen na mezní situace nedostatečného prospěchu a výchovných problémů?

Od 1. ledna musí být při každé škole ustavena školská rada, tripartita složená ze zástupců zřizovatele, pedagogů a rodičů. Při některých školách podobné orgány už fungovaly delší dobu jako tzv. rady škol (ke konci roku musejí činnost ukončit). Z popudu rodičů vznikaly tam, kde bylo třeba řešit závažnější problémy. V dalších případech šlo o iniciativu škol, které stály o spolupráci s rodiči a obcí a vlastní nezaměnitelnou tvář si začaly vytvářet dřív, než k ní ostatní školy začal nutit narůstající nedostatek dětí.

Školská rada, nový orgán ze zákona

Školské rady mají být tvořeny stejným počtem zástupců zřizovatele, pedagogů a rodičů, respektive zletilých studentů. Do vínku jim školský zákon dal přesně stanovené pravomoci (viz Co mají dělat školské rady). Ředitel se jim musí zodpovídat prakticky za veškeré dění ve škole, rada se na něm může podstatným způsobem spolupodílet - stejně dobře ovšem může skončit jako formální, byrokratický orgán. "Všechno záleží na lidech. Nejen na těch ve školské radě, ale na širším společenském klimatu, na tom, co se od školy očekává, jak bude vypadat školská politika v regionu," říká Vít Beran, ředitel ZŠ Táborská v Praze 4. "Pedagogičtí pracovníci by samozřejmě měli být schopni vysvětlit odborné záměry školy, ale na druhé straně těžko můžeme zpracovávat a předkládat koncepce rozvoje školy, pokud nevíme, na jaké pedagogické projekty budeme mít peníze." Význam školských rad do budoucna tedy zatím nelze odhadnout, obecně se však očekává, že bude spíše kontrolním orgánem, než institucí, která by byla hlavním místem pro dialog rodičů s vedením školy. "Pokud se školské rady sejdou dvakrát do roka, nemají podle mě reálnou šanci řešit žádné aktuální školní problémy," říká H. Marušáková, podle níž v tom nadále budou nezastupitelná stará známá sdružení rodičů a přátel školy. Nejpravděpodobnější ovšem je, že zástupci rodičovských sdružení budou zároveň zvoleni do školských rad, takže dojde k jejich částečnému personálnímu propojení.

Sdružení rodičů, šance pro iniciativy "zdola"

Rodičovská sdružení užívají tradiční název, známý pod zkratkou SRPŠ, ale vystupují i pod jiným označením. Scházejí se minimálně v době konání třídních schůzek, vybírají příspěvky, dotují mimoškolní aktivity, sponzorsky i organizačně se podílejí na třídních výletech, školních sportovních dnech i na akcích, které samy vymýšlejí. Občanské sdružení rodičů při pražské ZŠ Táborská například léta pomáhá škole při získávání peněz v oblasti grantové politiky, díky vzájemné spolupráci vznikla tradice Dne dětí na sv. Václava. "Rodiče by se prostřednictvím sdružení měli seznámit s fungováním školy, pak mohou přicházet s řadou konkrétních otázek a námětů. Například když se učitel neosvědčí odborně nebo má problémy ve vztazích se třídou - děti si většinou nestěžují ve škole, ale doma. Pokud funguje komunikace rodičů a školy, není problém vznést jménem sdružení rodičů dotaz, jak bude vedení problém řešit. Taková citlivá tykadla do jednotlivých tříd vedení školy prostě nemá," vysvětluje H. Marušáková. Komunikace funguje i opačně. "Vedení školy nás informovalo, že se rozmohly projevy vandalismu - děti ucpávaly záchody, házely mokré papírové koule na strop, ničily pomůcky apod. Zástupci sdružení rodičů navrhli úpravu školního řádu - kdo bude přistižen, je povinen spolu se svými rodiči škodu nahradit nebo se na nápravě podílet," dodává.

V jiných školách si však pedagogové stěžují na rodičovskou pasivitu. O kontakt se školou mají zájem až ve chvíli, kdy nastane problém. "Jsme typická újezdní škola, dojíždějí k nám děti z deseti obcí a naše šance oslovit rodiče jsou omezené," uvádí ředitel školy v Bojkovicích Zdeněk Ogrodník. Na třídní schůzky jich dorazí zhruba třetina. "Snažíme se dětem leccos nabízet, ale občas bychom potřebovali pomoc rodičů, například při organizování zájezdů nebo různých závodů," doplňuje ředitel této sportovně zaměřené školy. Podle H. Marušákové ovšem také záleží na osobnosti učitele. "Byli jsme úžasná skupina rodičů, uspořádali jsme pro děti mikulášskou, jeden tatínek sponzoroval autobus na výlet, maminka zprostředkovala dětem prohlídku divadelního zákulisí, z třídního fondu jsme nakoupili trička, při výtvarce si děti vyrobily portréty a další z rodičů je pozval, aby viděly tisk na látku. Při příští akci už měly všechny na sobě třídní tričko. Po dvou letech se změnila třídní. Už nedokázala tenhle rodičovský potenciál využít," vypráví. Rodiče někdy prostě jen nevědí, co mohou nabídnout, a učitel se prý často raději ani neptá, aby toho na rodiče nebylo moc, aby si nemysleli, že škola má nadměrné požadavky...

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č.10


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy