5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Chvála drilování

Chvála drilování

Autor: Petr Kukal | Datum: 7.6.2006 | Vydání: 6/2006

Současné školství směřuje k uživatelskému pojetí vzdělanosti. Úkolem žáků je především naučit se sáhnout naběračkou internetového vyhledavače do díže s informacemi a rozemlít je na strojku všech myslitelných mentálních procesů. Touto hmotou pak ucpávají spáry, kterými do barabizny jejich chatrné vzdělanosti momentálně nejvíc zatéká. Stále méně se po nich chce, aby tu stavbu - v nepohodlí a potu tváře - stavěli už od základů pevnou.

Alternativní pedagogické proudy (a snaživá média) vymyslely několik zaklínadel, jimž nyní hrozí proměnit každého učitele pochybujícího o správnosti jediného možného obrazu vzdělanosti v staromilce, prosťáčka, zbabělce nebo lenocha. Ta zaklínadla znějí: direktivní osnovy, encyklopedické znalosti, frontální výuka a konečně také dril. Drilem se přitom rozumí požadavek učitelů, aby se děti naučily některé věci nazpaměť a aby určité postupy opakovaly tak dlouho, až si je jednoduše zautomatizují. Bez ohledu na to, zda chtějí. Bez podmínky, že je to musí bavit. Osobně si myslím, že právě zautomatizovanými postupy by škola měla děti vybavit především. Jen to jim totiž v budoucnu umožní pořádně a poctivě myslet.

Myšlení je jako vyšívání. Pokud nemáme vhodnou bavlněnou tkaninu, nemůže vyšívat, byť bychom měli tisíc sebekrásnějších a sebe barevnějších bavlnek. Stejně tak nemůžeme myslet (nemá-li jít o myšlení zle karikované) bez pevné osnovy dobrých, byť třeba základních znalostí. K čemu nám bude schopnost vyhledávat informace, když nebudeme vědět, že nám nějaké chybějí, protože na základě mělké a omezené věcné znalosti nedohlédneme šířku řešeného problému?

Svoboda od myšlení

Tuto osnovu je třeba zbudovat a je třeba ji zbudovat drilem. Malou násobilku se děti musejí otrocky naučit. V běžných situacích nemohou problém, kolik je šestkrát sedm, řešit tak, že násobení analyzují, shledají, že jde o opakované sčítání, a pětkrát opakovaným sečtením sedmičky a aktuálního mezisoučtu se doberou výsledku. Vlastně to přísně vzato udělat mohou. Jenže ten, kdo se nadřel, že šestkrát sedm je čtyřicet dva, je totálně převálcuje. Atak je to se vším.

Čím víc znalostí a postupů budou moci žáci bez přemýšlení jednoduše"použít", tím větší díl času, energie, mentální kapacity atd. jim zbude na myšlení v situacích, které budou kreativní přístup skutečně vyžadovat. Pokud děti vybavíme rozumným množstvím znalostí, které budou mít vždy pohotově k dispozici (bez internetu, bez externích informačních zdrojů) a velkým množstvím efektivních algoritmů, osvobodíme je od myšlení! Totiž od myšlení v situacích, kdy zdržuje a odčerpává kapacitu, která mohla a měla být využita jinde. Biochemik, který pracuje na novém léku, nemůže veškerý svůj intelektuální potenciál vyčerpat tím, že bude pokaždé odvozovat názvy a vzorce sloučenin. Ty musí znát tak automaticky, jako dýchá.

Vidím, že jsi to pochopil

Součástí toho, co je obecně vnímáno jako dril, je také mnohonásobné opakování činností v podstatě mechanických. Nekonečné počítání příkladů na aplikaci Pythagorovy věty, stovky řádků pravopisných cvičení na vyjmenovaná slova nebo shodu přísudku s podmětem. Učitelé, kteří se nařčení z drilování panicky bojí, se často spokojují s tím, že žák prokáže, že by princip uměl uplatnit:"Už to, Pepíku, dopočítávat nemusíš, vidím, že tomu rozumíš."Mnohdy je požadován jen teoretický popis řešení:"Jak bys počítala tenhle příklad, Mařenko?"Tento postup skrývá velké riziko, na které opakovaně upozorňuje zejména profesor Petr Piťha. Žáci možná získají kompetenci k tomu určitý problém vyřešit, ale nezískají návyk to skutečně udělat.

Reálný život bohužel vypadá tak, že úkol stavebního inženýra není splněn tehdy, když promyslí jisté konstrukční řešení a ujasní si, jaký musí být technologický postup. Je splněn tehdy, když odevzdá projekt. Od skvělé myšlenky ke skvělému projektu ovšem vede cesta přes řadu rutinních činností. Kvalifikovaných, odborných, ale rutinních. Bez pevně zakořeněného návyku je všechny provést může člověka potkat v životě řada vážných potíží. Mnoho studentů nenapíše včas (nebo vůbec) diplomovou práci ne proto, že by nebyli schopni téma pojednat dostatečně erudovaně a práci obhájit. Nemají morálně volní výbavu k tomu dovést nápad do stadia realizace.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 6/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy