5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Čtvrtina dětí nastupuje do škol o rok později

Čtvrtina dětí nastupuje do škol o rok později

Autor: Václav Mertin | Datum: 13.1.2006 | Vydání: 1/2006

První třída základní školy představuje pro řadu dětí opravdový vstup do světa dospělých. První třída má z psychologického hlediska jiný význam než pozdější ročníky školy. Platí to pro dítě, ale i pro rodiče. Ti sice mají sdítětem bohaté šestileté zkušenosti, přesto si nejsou vůbec jisti, jak se vypořádá s formálním vzděláváním v kolektivu, tedy jak bude prospívat.

Z doby nedávno minulé známe poměrně striktní oddělování jednotlivých sfér života. Platilo to pro svět práce a zábavy, veřejné a soukromé sféry, ale i školního vzdělání a volného času či aktivit ve volném čase. To se pak promítlodo posuzování školního vzdělání jako výrazně odlišného od učení předškolního období a také do rozšířeného názoru, že dítě vstupující do školy se náhle ocitá ve značně zatěžující situaci. Na toto pojetí striktně oddělujícíjednotlivé sféry a role bychom však měli zapomenout, alespoň pokud jde o dítě přicházející do první třídy základní školy.

Výchova v rodině v současnosti obsahuje velké množství prvků relevantních z hlediska formálního vzdělávání. Všeobecná vzdělanost rodičů je neporovnatelně vyšší, než tomu bylo před 50 či 80 lety. Děti jsou v rodině odútlého věku stimulovány v oblastech, které následně rozvíjejí ve škole. Mohou si kreslit, skládat skládanky, sledovat televizi, video, mají doma noviny, přitažlivé časopisy, zajímavé knížky, vysedávají u počítače, zapojují sedo zájmových aktivit (sport, umění, rukodělné činnosti), poznávají velký počet prostředí. Rodiče se svému předškolnímu dítěti rozhodně věnují z hlediska potřeb školního vzdělávání víc než dřív. Požadavky na zvládnutí triviajsou přitom u malých dětí stále stejné.

Do školy se nepřichází ze sociální izolace

Předškolní vzdělávání má u nás tradici - mateřskou školu navštěvuje přinejmenším poslední rok před vstupem do základní školy stabilně kolem 90 % populace. Vedle trvale vysoké zaměstnanosti matek k tomu vede i psychologypodporované přesvědčení, že čtyř nebo pětileté dítě potřebuje ke svému rozvoji bohaté vrstevnické kontakty. Navíc mateřské školy u nás měly i v dobách minulých vcelku dobře postavený program respektující možnosti i potřebydětí. Při vstupu do první třídy tak mají děti docela bohaté zkušenosti s kolektivním zařízením, s určitým řádem střídání volných aktivit a povinných zaměstnání, zájmové a vnucené aktivity, s podřízením potřebám skupiny, shromadnými odchody na záchod, na oběd, ke spaní. Těžko pak lze předpokládat, že první třída bude pro ně tak náhlá a šokující změna, jako mohla být pro velkou část populace před 50 lety. V poradenské praxi se mnohem méně než vminulosti setkávám s dětmi, které odmítají opustit mámu a jít se mnou do vyšetřovny, a když se tak stane, je to zejména proto, že neudělaly dobrou zkušenost s nějakým cizím dospělým, převážně s lékařem. Prakticky neexistujíděti, které by se teprve při vstupu do školy setkaly s cizími dospělými a vrstevníky. Řadu skutečností, které dřívější generace poznávaly právě až ve škole nebo ve školním věku, znají dnešní děti vcelku důvěrně už mnohem dřív.Nepřicházejí do první třídy netknuté civilizací přímo od máminy sukně, ale s velmi bohatými, byť kusými, znalostmi a zkušenostmi.

Rodiče jsou první učitelé dítěte

V posledních letech došlo k některým organizačním i odborným změnám, které zmenšují rozdíly mezi předškolním a školním vzděláváním, mezi rodinným a školním vzděláváním. Řada prvních tříd i režim v nich dnes připomínají dětemspíš známou mateřskou školu než tradiční školu, kde se sedí nepohnutě s rukama za zády a zcela bez špitnutí. V některých školách došlo k faktickému propojení mateřské a základní školy. Pro děti tak není prostředí základní školyneznámé, znají i učitelky, s nimiž se budou v první třídě setkávat a které je budou učit. Děti z většiny ostatních mateřských škol absolvovaly alespoň jednu nebo i víc návštěv v základní škole.

Rozvíjení dítěte v předškolním věku bylo uznáno za vzdělávání. Platí to nejen pro působení mateřské školy, ale i pro aktivity v rodině. Této etapě vzdělávání je připisován značný význam pro další rozvoj dítěte. Rodiče jsoudnes pokládáni za první a nejvýznamnější učitele dítěte. Uvědomují si a respektují zájem dítěte o oblasti, které dřív měly být pro předškolní období tabu a vycházejí mu tak vstříc v uspokojování potřeb v oblasti čtení, psaní ipočítání. Průměrná úroveň předškolních dětí v těchto dovednostech se zcela určitě zlepšuje. Se stoupajícím uznáním významu předškolního vzdělávání je velmi pravděpodobné, že se odlišnosti mezi předškolním obdobím a školou ještědále zmenší. Rozhodně se však nezmenšují rozdíly mezi jednotlivými dětmi, které vstupují do první třídy. Zvyšuje se procento dětí, které mají za sebou šest let systematické a velmi kvalitní kultivace v rodině i v mateřské školea v různých zájmových aktivitách, a na druhé straně neklesá procento dětí, které jsou v šesti letech z hlediska tradičního vzdělávání poznamenané jen velmi málo. Nůžky ve vzdělanosti a přípravě na školu se tak mezi dětmivýrazně rozevírají už od narození.

Není důvod oddělovat předškolní a školní vzdělávání

Uvedené argumenty vůbec neznamenají, že vstup do první třídy nepředstavuje změnu, že nová situace neklade na zúčastněné nové nároky. Je to ovšem podobné jako s ostatními školními nebo rodinnými změnami. Mezi dětmi jsou velkérozdíly v tom, jak snadno a rychle se s nimi vyrovnávají. Jsou děti, které změna učitelky na jeden měsíc vyvede z míry na celý zbytek školního roku. Někdy je však vstup do první třídy náročnější pro rodiče než pro dítě. Někteřírodiče mají zcela přesná očekávání, jak se má chovat školák a obtížně přijímají, že dítě se i této roli nějakou dobu učí a udělá přitom řadu chyb. Jiní jsou zklamaní, že dítě nedosahuje výtečných výsledků.

Věřím, že i naše školství pomalu směřuje k tomu, že vstup do první třídy základní školy bude představovat ještě menší změnu, než je tomu dnes. Není totiž nejmenší odborný důvod k odlišnému přístupu a tedy ke striktnímuoddělování předškolního a školního vzdělávání nebo sféry rodiny a školy. Zatím však musíme akceptovat českou školskou realitu, která způsobuje, že přes zákonnou povinnost základní školy přijmout a pracovat úplně se všemi dětmi,které mají ze zákona povinnost vzdělávat se, vstupuje značné procento dětí do první třídy o jeden rok starší po odkladu školní docházky.

O odkladu školní docházky rozhoduje ředitel základní školy. Na jeho rozhodování mají významný vliv odborné instituce. Není proto správné argumentovat tím, že o odklad žádají rodiče. Někteří žáci první třídy jsou shledánidočasně nezpůsobilými vzdělávat se v průběhu prvních měsíců školy a mohou dostat tzv. dodatečný odklad. Další žáci jsou v prvním ročníku velmi neúspěšní a opakují jej. Proto se také pediatři, psychologové a pedagogové zabývajíve značné míře tzv. školní zralostí, či školní připraveností nebo způsobilostí.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č.1/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy