5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2016 Zdrava 5 Právě vyšel nový speciál Nová Psychologie dnes   Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Hrnčíři a krotitelé

Hrnčíři a krotitelé

Autor: Markéta Klempířová | Datum: 6.3.2017 | Vydání: 3/2017

Při každodenní konfrontaci s tradiční školou si musím neustále připomínat, jaká je má osobní mise ve škole alternativní. Neškodit, být partnerem, vést. Taková ranní modlitba…

Hrnčíři a krotitelé

Bez této mantry totiž škola snadno sklouzává kamsi do hrnčířské dílny plné urputných dělníků, kteří lopotně a za každou cenu zarývají prsty do hlíny, aby vyrobili hrnek přesně podle návodu. Hrnek, který bude ideálně ve všech třídách 25x stejný. Některá hlína je méně tvárná, ale když se víc zatlačí, nakonec se poddá. Je to pro dílnu nejpohodlnější. A také co by na druhém stupni s atypickými hrnky dělali? „Copak jste dělali celých pět let, když se vám nepodařilo vymodelovat hrnečky stejné? Jak máme pracovat s takovým materiálem?“ Nakonec i do obchodních řetězců se smějí dávat do prodeje jen jablíčka určité velikosti a tvaru. Ptám se během dopoledne ve škole často sama sebe – jsme snad v obchoďáku?

Školní drezúra

Pro některé školní situace je možná lepší si místo dílny, kde hrnčíř morduje pod rukama hlínu, představit drezúru zvířat. Zní to možná drsně, ale podívejme se na úplně běžný režim řady škol. Někteří cvičitelé ovlivňují výkony svých svěřenců známkami. Používají je jako odměnu a trest, někdy také k zastrašování. „Tak já je půl roku motivuji samými jedničkami a oni pořád nic neumějí, tak je teď budu motivovat pětkami – třeba se proberou!“

Obtížně respektujeme, že některé děti nebaví něco, co jsme pro ně sami připravili a dali jsme si s tím práci. A my to měli přece moc pěkně připravené! A toho času! A nevděčníky to nebaví! Přitom když jdeme sami na moc pěkně připravený seminář, který nás nudí, odejdeme ještě před skončením. Dokonce je velmi pravděpodobné, že se na takový seminář už příště nepřihlásíme, kdežto žák to musí s nudným předmětem nebo nudnou učitelkou vydržet celý školní rok.

Jako cvičitelé máme samozřejmě ve škole určitá privilegia – některá pravidla pro nás neplatí. Nemusíme se přezouvat v šatně a můžeme jít v botách až do své třídy, nemusíme stát frontu na obědy a můžeme děti předbíhat. Netrvám na tom, že budu stát hodinovou frontu, takže pak nestihnu své další povinnosti, spíš jde o to, komunikovat to dostatečně s dětmi, dohodnout se, což se často nechává být, takže to pak do obrázku cvičiště pěkně zapadá.

Kázeň a bázeň

V některých školách používají i jiné metody. Cvičitelé tu rozhodují o tom, zda pustí, či nepustí dítě na toaletu, dokonce když si o to dítě přímo požádá. Tušíte asi, že jde o bezpečnostní opatření, protože na chodbě není vykonáván během výuky dozor, a představte si, co by si dítě mohlo na záchodě udělat, radši ani nedomýšlet! Určitě bezpečnější je nechat dítě připočůrat.

Za chování, které cvičitel uzná jako nevhodné, je dítě potrestáno. Navíc neumožní žákovi vyjádřit se jakkoli k tomuto trestu. „Mlč, je hodina, nechci nic slyšet.“ Těžko by totéž dopustil sám, kdyby ho takto měl potrestat ředitel školy. „Mlčte, je pracovní doba, nechci nic slyšet?“

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 3/2017 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Kores Rozumíme penězům Budování kapacit pro rozvoj škol II. Všechny učebnice pro základní a střední školy