5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Integrované slovní úlohy pomohou mladšímu školákovi

Integrované slovní úlohy pomohou mladšímu školákovi

Autor: Alena Rakoušová | Datum: 8.10.2009 | Vydání: 8/2009

„Matematika mě nebaví.“ „Mám strach z matematiky.“ „Proč musíme řešit pořád ty slovní úlohy?“ Slýcháte tyto povzdechy a nářky svých dětí, potažmo svých žáků čím dál častěji? Jak je možné, že v době školské reformy, která u nás stále ještě probíhá, k něčemu takovému dochází? Pojďme se společně zamyslet nad příčinami tohoto stavu. N

Na první pohled to vypadá, že jde naše vzdělávání od extrému k extrému. Matematika byla dlouho chápána jako strašák, nyní je spíše podceňován její vliv na kvalitu dětského myšlení a především na jeho rozvoj. Podmínky na straně státní vzdělávací politiky zde jsou. Je připraven mj. koncept klíčových kompetencí. Ty lze chápat na konci základního vzdělávání jako právě to, co integruje v žákově osobnosti veškeré poznání, tedy nejen to, co získal v matematice, ale i v ostatních předmětech, znalosti i dovednosti, postoje i zájmy. Každá česká škola v letošním školním roce už musí mít za sebou vytvořený školní vzdělávací program, který právě tyto klíčové kompetence rozvíjí. Otázkou je, jak a kým je koncept klíčových kompetencí chápán, zda mu dobře rozumějí jeho tvůrci, jeho „lektoři“ a zda jim podle toho dobře porozuměli učitelé. Zkrátka, zda obecně „se ví“, co vůbec klíčové kompetence jsou, k čemu jsou, a existují-li, jak se tedy dají zhodnotit, případně měřit. Nyní se na školách neřeší ani tak otázka jejich hodnocení, jako spíše otázka jejich rozvíjení. Mají-li být klíčové kompetence jako novum české školy rozvíjeny, musí být ve vyučování také nově uchopeny.

Matematiku neumíme integrovat s ostatními předměty

Ideálním způsobem rozvíjení klíčových kompetencí je koordinace učiva v osnovách vytvořených školou (ve zmíněném školním vzdělávacím programu). Namísto toho školy vytvářejí opět pouze izolované, separované vyučovací předměty. Naproti tomu právě matematika by se lépe vyučovala – i učila – ve vztahu k ostatním vzdělávacím oblastem státního kurikula a především k praktickému životu. Této poslední podmínce není možné v praxi dostát právě proto, že školní vzdělávací programy vznikají z Rámcového vzdělávacího programu, který integraci příliš nepřeje, a jak jen to jde, omezuje ji. Ještě nikdy jsem neviděla takový školní vzdělávací program, kde by byla matematika smysluplně integrovaná do jiného předmětu, lépe řečeno integrovaná s dalším vyučovacím předmětem/předměty. Mnohdy s ní není počítáno smysluplně ani v rámci vyučovacích projektů. Jsou taková témata v matematice, která se do projektového vyučování tradičně nedostanou. Tím se dostáváme k podmínkám na straně vzdělávání na základních školách a na straně učitelů.

Podmínky na straně škol

Kromě toho, že učitelé základních škol vypracovali školní vzdělávací programy obětavě zdarma a celkově v oblasti odměňování je lepší situaci vůbec nekomentovat, i tak se najdou učitelé, kteří svoje vzdělávání v oblasti didaktiky matematiky permanentně doplňují, rozšiřují a prohlubují a zamýšlejí se nad pedagogickými postupy, které by vedly k řešení neuspokojivé situace. Přesto se ještě stále objevuje ve vyučování matematice formální styl výuky – k vyučování matematice pro matematiku, vyplňování kolonek s úlohami pro vyplňování samotné a především bez řešení problémů, zahlcování žáků slovními úlohami za účelem „naučení“ právě probíraného matematického spoje namísto řešení matematických problémů využitelných v ostatních vyučovacích předmětech, nebo dokonce aplikovatelných v mimoškolním prostředí. Taková výuka se na žácích lehce pozná. Stačí, když dostanou k řešení úlohu bez potřebných údajů, v řešení selhávají, protože k řešení využijí údaje irelevantní. Nebo naopak dostanou k dispozici úlohu s nadbytečnými údaji, pak nedovedou pracovat s údaji podstatnými a potřebnými k řešení. Mnohdy stačí pouze zadání číslovky místo číslice do textu slovní úlohy a pak se stává, že žák číslici nepovažuje vůbec za podstatnou, ačkoli má údaj pro řešení význam, i když není uveden číslicí. Paradoxní je to, že takto povrchně a formálně připravení žáci lépe prospívají ve všemožných školních nestandardizovaných testech, a pak je tedy pochválena paní učitelka, která na škole zasloužile učí už několik let, a dovede se tedy podvolit systému, zkrátka ví, co se zkouší. Pseudovyučování však nevede ke vzdělání, ale rovněž pouze k pseudovzdělání.

Jak vážně brát mezinárodní výzkumy?

V této souvislosti se také nabízí otázka, jak validní jsou mezinárodní výzkumy a jejich srovnávání, jak velký význam je nutné jim přikládat a zda nejde také pouze o schopnost asijských států (ocitají se na horních příčkách mezinárodní hitparády) lépe obstát v testu, v tom, co se zkouší. Ve skutečném vzdělání jde o to – uspět v životě – být kompetentní, chceteli: „získat klíčové kompetence“. Je to trochu začarovaný kruh. Učitelé se z něho dostanou, budou-li svoje žáky v matematice více motivovat zajímavými zadáními, úkoly a úlohami. Doba biflování vzorečků je tatam. Nyní učitelé pracují s žáky, kteří jsou daleko nesoustředěnější a často jsou zahlceni podněty z okolí. Nadchnout současného mladšího školáka není jednoduché. Je to těžší o to, že základní školství má málo finančních prostředků na asistenty, kteří by mohli s žáky pracovat individuálně. Přesto však zůstávají výsledky českých žáků mementem. V oblasti znalostí výrazně zaostávají za dětmi ze slovenských, arménských či rakouských škol – především žáci 1. stupně. Kladný vztah k matematice prokázali v šetření TIMS žáci těchto zemí: Rusko, Itálie, Litva, Německo, Slovinsko, Norsko, Slovensko, Švédsko, Lotyšsko, Maďarsko, Anglie, Rakousko, Skotsko, Dánsko, Nizozemí, mezi nimi i Česká republika. Obliba matematiky však u nás v průběhu let nadále klesá. Co dělá našim žákům největší problémy? Nerozumí číslům, geometrii, nedovedou použít vzorečky (zřejmě tedy ani vyvodit) a problémy jim dělají zmíněné slovní úlohy. Dodejme, že právě Anglie, která se ocitla v popředí žebříčků, vyučuje např. přírodní vědy integrovaně. Na druhou stranu se vztah k matematice zhoršil ve všech evropských zemích.

Materiální podmínky – učebnice a další učební materiály

Lékem na nezdary nejsou ani integrované učebnice, které by učitelům v podstatě vnutily, v jakém sledu mají vyučovat daná témata, nedovolují pružně reagovat na situaci ve třídě. Přitom není nutné integrovat za každou cenu a všechny předměty. Integrace v takto důsledné podobě by s sebou nesla svoje rizika a nevýhody. Učebnice matematiky pro 1. stupeň nechápu jako prohřešek na žácích. Roky jsem učebnice pro vzdělávání žáků na 1. stupni posuzovala v jedné instituci právě za účelem udělení schvalovací doložky a učebnice matematiky v porovnání s učebnicemi jiných předmětů (nejčastěji s českým jazykem a přírodovědou) dopadly vždy relativně nejlépe. Nikdy jsem zatím nelistovala učebnicí bez věcných nebo didaktickometodických chyb. V učebnicích matematiky jich bylo vždy minimum, nebo se jednalo o chyby triviální, autorem snadno odstranitelné, mnohem horší je tradičně situace v českém jazyce a ve věcném učení. Kromě učebnic se schvalovací doložkou mají učitelé k dispozici ? tzv. doplňkové učebnice nebo pracovní sešity. Těmi mohou školní výuku zpestřovat, aktuálně doplňovat vhodnými texty.

Podmínky na straně žáků

Dítě prvního stupně není vědec, není to tedy ani matematik, přesto se učí zmenšenině vědy – matematice – 45 minut aritmetice, 45 minut geometrii – mnohdy bez vztahu k ostatním předmětům a k životní praxi. Vydrželi byste to? Zkuste každý den 45 minut počítat příklady a řešit kupu slovních úloh, kupu tak velkou, že v ní nemůžete najít jejich smysluplnost. Nikdo vám neřekne, proč to máte dělat, k čemu je to dobré a jaký smysl v tom je. Prostě musíte denně a plných 10 měsíců v roce. Do kolonky „učit matematiku jinak“ patří tzv. integrované slovní úlohy.

Integrované slovní úlohy

Jak tedy situaci řešit a respektovat všechny aktuální podmínky? Je nutné učit integrovaně po celý rok k tomu, aby bylo možné žáka motivovat k řešení matematických úloh? Je nutné rušit předměty pro to, aby bylo možné učit integrovaně? Není nutné rušit systém předmětů. Dle mého názoru žáci jistý přehled a především systém ve vzděláŽák, vání jednotlivým vzdělávacím oblastem mít musí. Jde pouze o to, aby byla dána příležitost ve vyučování všem typům žákovského poznávání. Někteří žáci potřebují mít striktní systém a inklinují ke struktuře ve všem a někdy až k rigidním pravidlům proto, aby měli ve škole jistotu, jiní potřebují volnější vedení pro svoji svobodu v tvoření nových nápadů, méně omezení a žádné zákazy nebo direktivní příkazy. Integrované slovní úlohy plní koordinační funkci témat, která jsou v jednu chvíli v několika předmětech probírána. Jde o to, že výuka probíhá v předmětech, ale v tematickém vyučování ji sjednocuje téma prostřednictvím nositelky učiva – úlohy.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 8/2009
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy