5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Klapzuba by záviděl

Klapzuba by záviděl

Autor: Jan Nejedlý | Datum: 8.10.2015 | Vydání: 8/2015

Alan, Alice, Manuela, Silvie, Marcel, Aneta, Evžen, Erich, Alexandra, Ronald, Tereza, Adéla, Izabela, Sabina, Xenie, Olívie. Pět kluků, jedenáct holek. V letech 1961 až 1990 se tyto děti narodily v jedné jinak celkem obyčejné pražské rodině.

Klapzuba by záviděl

Erich Tikovský (*1973) je osmý v pořadí. Vystudoval hotelovou školu, v současné době pracuje jako učitel tance. Povídali jsme si o jeho dětství stráveném s patnácti sourozenci i o dalších osudech rodiny Tikovských.

Co to rodiče napadlo? „Máma byla jedináček. Odmalička si hrála s dvaceti panenkami a chtěla mít dvacet dětí. Podařilo se jich nakonec šestnáct. Žádná dvojčata. Od devatenácti do čtyřiceti dvou let měla máma šestnáct porodů. Chtěla i další děti, ale doktoři jí to ze zdravotních důvodů už nedoporučili.“ A táta? „Táta pochází ze sedmi dětí. Chtěl mít velkou rodinu, neviděl v tom žádný problém. S mámou se našli.“

Bacha, táta jde!

Jaké bylo dětství se čtyřmi bratry a jedenácti sestrami? „Skvělé! O prázdninách jsme nejezdili na tábory, naše rodina byl tábor sám o sobě. Když jsme v létě přijeli na chalupu v Sekerských Chalupách u Mariánských Lázní, ovládli jsme celou vesnici. Celé jsme to stmelili, díky nám se začalo sportovat, dali jsme tomu ducha. Když jsme odjeli, vesnice zpustla.“ Jak jste tam jezdili? „Táta koupil volhu combi, to byl tank. Nějak jsme se tam vždycky vešli, i když to bylo proti předpisům. Dneska by to nešlo.“

Měli jste jako děti nějaký systém spolupráce? „Hierarchie vyplynula sama jako ve smečce. Když mi starší sourozenec udělal lumpárnu, viděl jsem, hele, to funguje, a udělal jsem to mladšímu, aby se taky naučil životu. Takhle to šlo, jak když voda teče. Když nás něco ohrožovalo, semkli jsme se. Podobně to funguje i u goril v zoo.“ Která sestra byla vaší druhou mámou? „Žádná. Občas jsem šel za nejstarší Alicí, aby mi podepsala pětku v žákovské, než jsem se naučil podpis rodičů sám. Ale jinak jsem druhou mámu nepotřeboval.“

Výchovné metody rodičů? „Cukr a bič. Ono to ani jinak nešlo. Museli jsme fakt být v šest doma a v devět spát, jinak jsme byli biti. Táta byl autorita, bourák, kmotr. Když se něco stalo, stačilo zařvat: »Bacha, táta jde!« a všichni jsme se schovali jako myši pod postele. Táta byl přísný, ale taky s ním byla sranda a všichni za ním chodili pro radu. Myslím, že nás rodiče dobře vychovali. Každý z nás má vystudovanou školu, každý, kdo chce, má dobrou práci.“

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 8/2015 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy