5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Mediální výchovy se bojíme zbytečně

Mediální výchovy se bojíme zbytečně

Autor: Radim Wolák a Jan Jirák | Datum: 21.4.2006 | Vydání: 4/2006

Média se prolínají všemi sférami lidského života, od oblastí navýsost intimních až po ty nejveřejnější. S médii vstáváme i uléháme. Doprovázejí nás na cestách do práce i na dovolenou. Odpočíváme s nimi... Ještě před nedávnou dobou byl ve výhodě ten, kdo dokázal získat informace. Dnes je to ten, kdo se dokáže v jejich záplavě vyznat.

Média tvoří tak důležitou součást našeho světa, že je poměrně zarážející, jak málo nám vadí, že jim příliš nerozumíme. I když můžeme mít pocit opačný (vždyť s nimi trávíme tolik času), ve skutečnosti obyčejně mnoho nevíme o tom, na jakých principech fungují, jaká je jejich role, jak ovlivňují život jednotlivce i celé společnosti... Média přitom jsou vedle rodiny a školy další institucí, která se podílí na socializaci jedince a která v tomto procesu bezesporu zaujímá velmi důležité místo (o tom nás ostatně mohou přesvědčit i výsledky mnohých výzkumů, které se zabývají vztahem mezi dětmi a médii). Děti by proto měly být systematicky vychovávány k "mediální gramotnosti".

Most přes propast

Mediální výchova se stala plnohodnotnou součástí českého vzdělávacího systému. Našla své místo ve schváleném rámcovém vzdělávacím programu (RVP) pro základní školství, je obsažena i v ověřovaném RVP pro gymnázia. Česká republika se tak přiřadila k zemím, kde je poučení o mediální problematice nedílným prvkem všeobecného vzdělávání. Nutno podotknout, že bychom dnes na mapě Evropy už těžko hledali stát, jehož školství by se mediální výchovou nezabývalo. Dalo by se říci, že čím spletitější a nepřehlednější se stává mediální komunikace, tím zřetelněji se projevují systematické snahy o výchovu k mediální gramotnosti. Pokud má totiž škola žákům "pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání" (citace z RVP), nemůže tak činit, aniž by brala v potaz média. Mediální výchova se navíc může stát jedním z mostů, který bude spojovat propast mezi každodenní životní zkušeností žáků a studentů a obsahem školních osnov.

Mít média pod kontrolou

Definice cílů mediální výchovy se v jednotlivých zemích mohou poněkud lišit. (A prošly i historickým vývojem. Původně byla mediální výchova představována zejména jako prostředek obrany před neblahým vlivem médií - tento cíl sice úplně nezmizel, ale je už jen jedním z mnoha.) Obecně ale lze shrnout, že nejčastěji je mediální výchova chápána jako proces rozvíjející mediální gramotnost jedince do takové úrovně, že bude mít působení médií na sebe "pod kontrolou" a dokáže mediální nabídky využít co nejvíc ve svůj prospěch. Obvykle se tohoto cíle ve školním prostředí dosahuje dvěma cestami: kritickou analýzou existujících médií (tedy interpretací mediálních sdělení a zkoumáním jejich stavby, sledováním vlivu médií apod.) a vytvářením vlastních mediálních produktů (třeba školního časopisu či školní rozhlasové relace), při kterém se o médiích lze také mnohé dozvědět. Mediální výchova získala v některých zemích status samostatného výukového předmětu, jinde se integruje do předmětů stávajících, v mnohých případech se obě formy kombinují. Právě v této podobě, spojující oba přístupy, se objevila také v našem prostředí. Mediální výchova je RVP pojímána jako takzvané průřezové téma. Její prvky by se tedy měly prolínat celou výukou, může ale být i samostatným předmětem.

Vychovávat ano. Ale jak?

Zavádění mediální výchovy do českého školství však naráží na závažnou překážku, kterou je příprava pedagogů. Učitelé se mají ve výuce věnovat novému tématu, v jehož teoretických základech ale nebyli systematicky procvičeni, nemají k dispozici příslušnou metodiku a relevantní pomůcky a učební texty. Na tuto situaci začínají pomalu reagovat pedagogické fakulty (pořádají pro své studenty první semináře zabývající se mediální problematikou), pedagogická centra (poskytují kurzy mediální výchovy v rámci dalšího vzdělávání, i když po proběhlé reorganizaci je jejich působení méně výrazné než dřív), odborná pracoviště (například Centrum mediálních studií CEMES při FSV UK se dlouhodobě zabývá zpracováváním koncepce mediální výchovy v ČR a pořádáním kurzů pro učitele) a další organizace (školení pro učitele provozují i nezisková centra a obecně prospěšné společnosti, zajímavým příkladem z poslední doby může být kurz Rozumět médiím, řadu kurzů organizují samotné školy). Příprava učitelů však není dostatečná a jednotná: pedagogům se dostávají často velmi rozdílné informace o tom, co je předmětem mediální výchovy, mnohdy je tato výchova mylně spojována jen s výukou pomocí médií, jindy je zaměňována s kurzy tvůrčího psaní. Zahraniční zkušenosti svědčí o tom, že potrvá ještě dlouhou dobu, než budou mít učitelé dané nástroje k dispozici.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 4/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy