5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Nazvat ředitele dinosaurem je neproduktivní

Nazvat ředitele dinosaurem je neproduktivní

Autor: Ida Viktorová | Datum: 13.11.2006 | Vydání: 9/2006

Když jsem nedávno přišla na první rodičovské sdružení, byla jsem mírně šokována chováním paní učitelky - a nebyla jsem sama. Je mladá a vypadá to, že se se studenty identifikuje víc, než je zdrávo. Chápu, že se jí nemusí líbit některé pasáže školního řádu (ten je totiž na této škole celkem přísný). Ale mluvit o svém řediteli jako o „dinosaurovi“, který nerozumí studentům, mi přišlo jako silné kafe. Dokonce řekla, že své studenty bude nabádat, aby některá ustanovení školního řádu porušovali. Nevím, kdo má pravdu, co se řádu týče. Ale zdá se mi, že je to určité přenesení odpovědnosti na rodiče, protože ředitel pak bude přestupky řešit s námi, nikoli s ní. Jak se k tomu postavit, když nechci řediteli „bonzovat“? Marie Chmelařová

Situace popsaná maminkou středoškoláka(čky) nutně musí většinu rodičů zneklidnit. A oprávněně. Můžeme dokonce říci, že takto by se žádný učitel chovat neměl, ať již jsou jeho pohnutky jakékoliv. Nezdvořilost však není to nejpodstatnější. Výše zmíněný přístup ke školním pravidlům je totiž především nevýhodný pro všechny zúčastněné: děti, rodiče, vedení i učitele.

Konflikt „mládí“ vs. „stáří“

Škola je nejvýznamnější prostředník, který přenáší kulturu a kulturní hodnoty na další generace. Proto občas může působit zastarale a rigidně. Ale má to i své klady: v obavách ze ztráty kontinuity předávané kultury je opatrná při vpouštění novinek na svou půdu. A společnost, náš stát, je garantem výchovy a vzdělání pro mladé lidi. Ředitel tedy v tomto kontextu není nějaký samovládce, ale člověk zodpovídající se vyšší autoritě - ostatně proto také na vysvědčení není fotografie pana ředitele, ale státní znak.

Hierarchie moci není v žádné instituci samoúčelná. Platí to i na nižší úrovni. Ředitel má nejen rozsáhlejší pravomoci než učitel, ale také větší zodpovědnost za chod školy a život lidí v ní. Ostatně toto propojení „moci“ a z ní plynoucí zodpovědnosti cítí dobře i sama pisatelka, když upozorňuje na to, že případné problémy pak ona bude muset řešit s ředitelem. Zkrátka ředitel je pověřen vedením, a tak podle své zkušenosti a cílů určuje, jak bude škola vypadat - včetně pravidel chování a školního řádu. To samozřejmě neznamená, že ostatní zúčastnění nemohou projevit nesouhlas, vždyť škola se musí stále vyvíjet a obnovovat. Je na místě vyjednávat a zkoušet změny, avšak konečné rozhodnutí je vždy na řediteli, stejně tak - jak jsme již řekli - i zodpovědnost za jeho uskutečnění.

V jednotě školy je síla

V tomto případě nevíme, jak školní řád vypadá, jak moc a v čem je přísný. Také nevíme, jak jej vidí ostatní učitelé, rodiče a studenti. Pro vyjednávání změn je lepší, pokud stejný názor zastává více lidí, nejlépe více učitelů. Pokud někdo s chodem školy (zde konkrétně se školním řádem) nesouhlasí, měl by se ozvat. Ale v takovém případě je výhodnější být pokud možno neosobní, argumentovat věcně a hledat nějakou dohodu než používat pomluvy a stížnosti. Odkazovat na porozumění se studenty a nazývat ředitele dinosaurem je dosti neproduktivní. Učitel každopádně může sdělit své výhrady řediteli (v ideálním případě by si měl zjistit, co si o tom myslí jeho kolegové), přednést své návrhy, pokusit se vyjednat změny, třeba malé a na omezenou zkušební dobu.

Otázkou ovšem je, jestli to všechno dělat před rodiči, pokud navíc rozladění nepřichází z jejich strany. Výhodnější je vyřešit nejprve věci uvnitř, a teprve když to není možné, hledat porozumění jinde. Škola musí vystupovat relativně jednotně - jak „dovnitř“, tak hlavně vůči rodičům. Tím nemám na mysli dokonale stejné chování, drobné neshody jsou zcela v normě. Ale pokud škola působí navenek hodně rozhádaně, je to pro rodiče varovný signál. Nikdo nechce, aby jeho dítě chodilo do školy, kde se učitelé dohadují, kde jsou rozpory a kde nikdo neví, co se má a co naopak nemá dělat, jaká pravidla platí a jaké jsou možnosti je obcházet.

Přísnější řád rodičům rozhodně nevadí

Rodiče také nejspíše budou hledat na půdě školy disciplínu a řád nežli přílišné uvolnění a nevázanost. Mnozí již určitě mají negativní zkušenosti s chováním svých dětí a pro jejich budoucnost si přejí hlavně hladké dokončení školy, které je závislé na pravidelné docházce a obraně před nebezpečím různých selhávání. Proto často vítají spíše přísnější řád. Porozumění učitele pro své děti pak berou jako něco navíc. Tento bonus je jistě potěší, avšak prioritou je pro ně řádný „průchod“ dítěte k maturitě nebo jiné závěrečné zkoušce.

Přísnější řád mívá různé příčiny - často plyne z problémů, do kterých se děti v minulosti dostávaly. Samozřejmě nesmí ulpívat na nicotnostech, zbytečnostech, které by děti příliš nesmyslně svazovaly, naopak má dohlédnout na jejich spořádanost v pozitivním smyslu slova.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 9/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy