5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > Odezírání je nejsilnější metodou výuky

Odezírání je nejsilnější metodou výuky

Autor: Nina Rutová | Datum: 7.2.2014 | Vydání: 2/2014

Rozhovor s uměleckými vedoucími „Dismančat“ Zdenou a Václavem Fleglovými

Odezírání je nejsilnější metodou výuky

Za jakých okolností jste se stali uměleckými vedoucími DRDS?

V.: Souboru jsme se ujali v devadesátém roce po režiséru Janu Bergerovi. Ke konkurzu nás doslova přinutila Miluše Tikalová, vynikající novinářka a rozhlasová redaktorka.

Z.: Dostali jsme skupinu pubescentních dětí a text středověkých frašek, který jsme měli dotáhnout do jevištního tvaru. Konkurz trval tři měsíce a byli jsme z adeptů jediní, kdo tu práci dokončil. Středověké frašky, jak známo, jsou pěkné sprosťárny a dělat je s náctiletými není obvyklé. Zkoušeli jsme i doma a konkurz jsme nevyhráli my, ale děti, se kterými jsme si porozuměli. Vtáhlo nás to. – Jedna adeptka z konkurzu nás pak nařkla, že jsme tím porušili pravidla. Až jednou dojde ke střídání stráží, líbilo by se mi, kdyby byl výběr obdobně důkladný.

Už při konkurzu se projevilo, že váš vztah k dětem nebude formální.

V.: Byl jsem nedávno se školní inspekcí na Základní umělecké škole Františka Antonína Šporka v Lysé nad Labem. Škola má 620 žáků, a kamkoliv jsem vešel, děti mohly nejen hrát, zpívat, ale dostat třeba čaj, popovídat si – a to je klíč k tomu, aby to fungovalo. Děti vnímají, že právě takový vztah je opravdový, nepředstíraný.

Podle jakých kritérií vybíráte děti do DRDS?

V.: Nejen podle toho, jak se projevují jakožto individuality, ale taky podle toho, jak dovedou vnímat, naslouchat, spolupracovat s druhými i s námi dospělými. O konkurzu se většinou dovídají ti, kteří poslouchají rozhlas. To bývá prvé síto, a přesto zatím každoročně chodí kolem stovky dětí. Do přípravky vybereme asi třicet z nich a po půlroce jich nakonec do souboru přejde maximálně dvanáct, třináct. Během roku se nevěnujeme jen rozhlasu, ale zkoušíme scénická představení, divadlo hrajeme často, děti mnohému naučí. Na premiéry a reprízy se už zásadně díváme z hlediště – děti samy se v zákulisí starají o garderobu, nástupy, rekvizity. Musejí se zkrátka umět maximálně soustředit, spolehnout se samy na sebe.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 2/2014 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy