5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > SKRYTÁ ÚSKALÍ REFORMY A JEJÍ POZLÁTKOVÉ DĚDICTVÍ

SKRYTÁ ÚSKALÍ REFORMY A JEJÍ POZLÁTKOVÉ DĚDICTVÍ

Autor: Jan-Michal Mleziva | Datum: 6.6.2007 | Vydání: 6/2007

Perex: Počínaje letošním zářím se začíná na školách realizovat kutikulární reforma. Tolik kritizované státní učební osnovy tímto začnou pozbývat platnosti. Učitelům se teoreticky naskýtá příležitost pracovat konečně svobodně podle svých nejlepších představ a schopností, pouze s „drobným omezením“: nutno splňovat rámcový vzdělávací program vydaný ministerstvem. A právě v jeho výsledné podobě spatřuji kámen úrazu.

Teprve při komplexním prostudování tohoto ministerského předpisu vychází najevo, že „rámcové“ požadavky kladené na školy jsou pro ně svým rozsahem obecně nesplnitelné. „Dobrý úmysl s realizací rámcového vzdělávacího programu se zvrhl v sešněrování výuky na školách jako nikdy dříve,“ zaslechl jsem mezi řediteli. Školy s inovačním duchem, zvyklé z dřívější doby procházet spletí zákonů a vyhlášek bez újmy, jistě přivítaly nové možnosti a dokázaly je zužitkovat ke prospěchu svých žáků, ale ani u nich si nejsem jist plným ztotožněním se s obsahem rámcového vzdělávacího programu. „Tato absolutní šílenost úředního šimla nás v první fázi dost poděsila, zvlášť ty části, které jsou v přímém rozporu s tím, co učíme a učit chceme,“ napsali mi z jedné úspěšné alternativní školy a současně přiznali, že nad zadaným úkolem nakonec šibalsky zvítězili. Myslím, že prozrazení šibalského způsobu vyzývá k vážnému zamyšlení.

Jak tedy vnímat současnou fázi transformace školství? Jako líbivý politický tah, splňující navíc mezinárodní závazky, který pod pláštěm ušlechtilých koncepčních myšlenek pouze skrývá řádně nepromyšlený systém požadavků? Anebo jako líbivý politický tah, který záměrně pod pláštěm ušlechtilých koncepčních myšlenek skrývá systém nesplnitelných požadavků s cílem vytvoření nástroje k ovládání škol, převážně soukromých? K druhému pohledu mě přivedla skutečnost, že závěrečná, schválená verze rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání se i přes připomínky odborné veřejnosti nakonec odklonila v mnoha zásadních bodech od nové koncepce vzdělávání.

Pro pochopení celé problematiky je nutno si rámcový vzdělávací program trochu přiblížit. Název tohoto oficiálního dokumentu naznačuje, že by se mělo jednat o rámce. Jak rámcově jsou pojímány např. předpokládané výstupy ze základního vzdělávání na konci 9. ročníku, to je možné posoudit a osobně vyzkoušet na následujících příkladech:

1. Rozlište jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků.
2. Objasněte funkci dvou organismů ve stélce lišejníků.
3. Porovnejte jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími některých evropských národů.
4. Uveďte konkrétní příklady jevů, které dokazují, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí.
5. Objasněte příčiny a důsledky vzniku třicetileté války a posuďte její důsledky.
6. Určete podmínky postačující pro aktivní fotosyntézu.
7. Objasněte význam vůle při dosahování cílů a překonávání překážek.
8. Vysvětlete základní faktory ovlivňující rozpouštění pevných látek.
9. Charakterizujte příčiny nastolení jednotlivých totalitních systémů v širších ekonomických a politických souvislostech.
10. Vysvětlete různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech.
11. Vymezte úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka a vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám ve středověké Evropě.
12. Vysvětlete a na příkladech doložte mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce.

Uvedený tucet předpokladů, které žák na závěr 9. třídy splňuje, připomíná spíše profil absolventa gymnázia a jasně dokumentuje, že rámcový vzdělávací program nijak výrazně nepřesouvá reformní vzdělávací cíl z předávání sumy vědomostí na rozvíjení schopností a dovedností. Jak pravdivá je tedy tolik omílaná informace médií o ukončení biflování dat na našich základních školách?

Klíčové kompetence v pozadí

Avšak přesto lze v rámcovém vzdělávacím programu vidět hlavní vzdělávací tendence v utváření a rozvíjení tzv. klíčových kompetencí, k čemuž musí směřovat a přispívat veškeré vzdělávání a činnosti ve škole probíhající. Klíčové kompetence jsou definovány jako „souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti“. Jedná se o šestero kompetencí: k učení, k řešení problémů, sociální a personální, komunikativní, občanské a pracovní. Do ukončení 9. ročníku by se mělo docílit např. toho, že si žák vytváří pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj, že se žák nedá odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému, že žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, že žák respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, že žák rozvíjí své podnikatelské myšlení, že žák vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, že žák samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti atd.

Při procházení výčtem klíčových kompetencí je na první pohled patrné, že jejich utváření a rozvíjení vyžaduje zcela odlišný způsob pedagogické práce, než na jaký je naše společnost zvyklá. Opomenu-li skutečnosti, že učitelé na takové pojetí vzdělávání nebyli dostatečně připraveni, o rodičích ani nemluvě, a že formulace některých kompetencí nejsou přiměřené věku, musím upozornit na závažnou překážku v kvalitním plnění stěžejního úkolu, tj. v utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. A tuto překážku vytváří samotný rámcový vzdělávací program. Vedle klíčových kompetencí stanovuje závazné a ověřitelné očekávané výstupy, které vymezují, co z učiva by si měl žák odnést ze základního vzdělávání do dalšího života. Jak jsem ale již výše upozornil dvanácti ukázkami vybranými z celkového počtu 346 očekávaných výstupů, dochází zde k odklonu od principu nové koncepce vzdělávání a k ulpění na tradici soustředěné především na faktografických znalostech.

Rozpory v RVP

Rámcový vzdělávací program se tedy dostává do velkého rozporu. Jak kvalitně skloubit oba cíle – utváření a rozvíjení klíčových kompetencí a dosahování očekávaných výstupů, které navíc rozsahem svých požadavků vesměs přesahují možnosti patnáctiletého člověka? Zaměřím-li jako učitel pozornost přednostně na klíčové kompetence, nebude se mi dostávat dostatek času na vzdělávací obsah vymezený očekávanými výstupy. Ty jsou však závazné a ověřitelné. Můžu si dovolit vybrat z učiva to, co považuji za nejvhodnější prostředek k utváření a rozvíjení kompetencí, nebo se budu muset s žáky snažit dopracovat k žádaným očekávaným výstupům v předepsané šíři a kompetence odbýt coby formalitu?

Zákon a vyhláška i nadále ukládají povinnost hodnotit na vysvědčení vedle chování pouze prospěch v jednotlivých předmětech, přičemž jsou zohledňovány zejména očekávané výstupy. Tím, že byly klíčové kompetence opomenuty (kromě případů propojenosti očekávaných výstupů s klíčovými kompetencemi), je žákům a jejich rodičům dávána na vědomí jiná priorita ve vzdělávání. Proč by se nakonec měli učitelé vážně zabývat klíčovými kompetencemi, když ve výsledku jsou povinni hodnotit úroveň žáka ve vztahu k očekávaným výstupům? Ve prospěch očekávaných výstupů hovoří rovněž všeobecné testy konané v rámci přijímacích zkoušek na střední školy.

Jenže rámcový vzdělávací program přináší školám ještě jeden nový úkol spočívající v šesti povinných průřezových tématech: osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, environmentální výchova a mediální výchova. Obsah každého průřezového tématu je dále rozpracován do tematických okruhů, které mají prolínat celým základním vzděláváním. V jeho průběhu je povinností školy nabídnout žákům postupně všechny tematické okruhy všech průřezových témat. Pro ilustraci, průřezové téma Mediální výchova se sestává z těchto tematických okruhů: kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti, tvorba mediálního sdělení a práce v realizačním týmu.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 6/2007
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy