5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál   Ročník 2015 Ročník 2014 Psychologické kurzy Státy, města, oceány Levné učebnice

Portál.cz > Časopisy > Rodina a škola > Ukázky > VÍCELETÁ GYMNÁZIA? ŠKOLY NA ODPIS

VÍCELETÁ GYMNÁZIA? ŠKOLY NA ODPIS

Autor: Tomáš Feřtek | Datum: 7.2.2007 | Vydání: 2/2007

Představa, že snaha zrušit víceletá gymnázia je projevem levičáckého sociálního inženýrství, to je jeden z nejzatvrzelejších mýtů našeho vzdělávacího systému. Je téměř jisté, že zaniknou bez ohledu na to, zda bude vládnout pravice či levice. Jde jen o to, kdy a jakým způsobem.

Když po listopadu 1989 vznikla první víceletá gymnázia, bralo se to jako návrat ke kvalitní prvorepublikové vzdělanosti a přiznání, že společnost potřebuje nové elity. Po patnácti letech jejich existence popularita víceletých gymnázií mezi rodiči neklesá, naopak, odchází do nich po páté třídě stále větší část žákovské populace. Pokus o jejich zrušení v rámci nového školského zákona, připravovaného sociálně – demokratickou vládou, neprošel, debata mezi odborníky pokračuje. Shrnujeme stručně argumenty obou stran.

PROČ JE ZRUŠIT

Hlavní výhradou je, že dělit děti na „chytré“ a „hloupé“ už v páté třídě je nesmysl. Nejsou ještě dostatečně vyhraněné na to, abychom byli schopní rozeznat jejich schopnost studovat. Schopnost abstraktního myšlení se rozvíjí až později. Daleko větší roli hraje vůle rodičů dostat dítě na elitní školu.

V praxi to znamená, že vzdělaní rodiče, ať už jejich dítě je či není talentované, ho na víceleté gymnázium pravděpodobně dostanou. U nevzdělaných rodičů je taková šance podle statistik minimální i v případě, že jejich dítě talentované je. Vzdělávací systém, kde mají víceletá gymnázia silné slovo, tak jen reprodukuje sociální nerovnost. Neslouží jako sociální výtah, jak je v moderních společnostech běžné, jen přispívá k posilování společenských bariér a ve výsledku plýtvá talenty.

Předčasné oddělení chytrých a hloupých má navíc další důsledky. Děti vyrůstající v elitních třídách mají problém komunikovat s méně nadanými dětmi. Ani sportovní, hudební a výtvarné kroužky nejsou schopné nahradit několikaleté dospívání vedle těch, kteří uvažují jednodušeji a preferují jiné hodnoty. Přitom pro své budoucí profese by i vzdělaní lidé měli mít zkušenost s celým sociálním spektrem. Na vzdělávací dráze jazyková škola, víceleté gymnázium, univerzita, stáž v zahraničí ale nikoho takového nepotkáte.

Existence víceletých gymnázií poškozuje i přímo vzdělávací systém. Protože odchází často až dvacet třicet procent žáků na osmiletá gymnázia a další pak po sedmé třídě na šestiletá gymnázia, zbývají ve třídě děti, které si připadají opravdu jako zbytek a mají minimální motivaci k učení. Pro učitele druhého stupně základní školy je odchod dětí na víceletá gymnázia velký problém. Přijdou o silné osobnosti ve třídě a motivovat žáky k jakékoli samostatné a tvořivé práci je prakticky neřešitelné.

Paradoxní je, že jinak, ale stejně významně jsou postižena i gymnázia samotná. Elitně vybraná třída zjednodušuje učiteli práci. V prvních čtyřech ročnících víceletých gymnázií se většinou učí prakticky totéž a podle stejných učebnic jako na základních školách, jen „hlouběji“. Což v praxi znamená, že děti jsou zavaleny mnohem větším množstvím faktů a učitelé se mnohem méně zabývají jejich motivací a jsou méně ochotní zavádět do vyučování progresivnější metody. Nic je nenutí. Tyhle děti se naučí i Zlaté stránky pozpátku a nebude jim na tom připadat nic divného. Stačí nahlédnout do sešitu biologie nějakého žáka kvarty, abyste zjistili, že to není nijak přehnané přirovnání.

PROČ JE ZACHOVAT

Jestliže víceletá gymnázia škodí společnosti, vzdělávacímu systému i samotným dětem, jak to, že jsme je už dávno nezrušili? I pro jejich zachování se najde několik argumentů.

V našem uzavřeném a obtížně prostupném vzdělávacím systému jsou víceletá gymnázia v podstatě pojistkou pro vstup na vysokou školu. Navíc je to jedna z mála věcí, kterými může rodič vzdělávací dráhu svých dětí ovlivnit. Základní školy v okolí jsou všechny spíše průměrné, tak si rodiče vybírají víceleté gymnázium, které nadprůměr alespoň inzeruje. Zrušení víceletých gymnázií by rodiče chápali jako odejmutí svého občanského práva rozhodovat o kvalitě vzdělávání svých dětí.

Z hlediska zákazníků víceletých gymnázií se navíc zdá, že tyto školy fungují dobře. V dlouhodobých průzkumech jsou jejich žáci na tom se znalostmi výrazně lépe než populace vzdělávaná na druhém stupni základních škol. Stejně tak úspěšnost v přijímání na vysoké školy je výrazně nadprůměrná.

K tomu je třeba přičíst, že současná reforma základních škol probíhá velmi často formálně. Školy neumí psát nové vlastní programy a jen málo učitelů je ochotných dál se vzdělávat. Jednou z mála věcí, která ředitele ke změnám motivuje, je obava z konkurence víceletých gymnázií. Ve snaze zachovat si co nejvíce talentovaných dětí v ročníku se mnohé školy snaží nabídnout vlídnější zacházení a zajímavější program. Navíc se ukazuje, že to je úspěšná strategie. Vyhlášené a kvalitní základní školy mají jen velmi malé problémy s odchodem dětí na gymnázia.

Zrušit víceletá gymnázia bez celkové reformy základního a středního vzdělávání nic neřeší. Prostě by zmizelo pár desítek škol, se kterými jsou jejich zákazníci víceméně spokojeni, a na mizerné úrovni našeho středního školství by to nezměnilo nic.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 2/2007
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 1 / nových příspěvků: 1

  • No, to tedy koukám 8.1.2011, 9:52 Zobrazit

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Schola pragensis Rozumíme penězům Čtěte nás online! Všechny učebnice pro základní a střední školy