Portál.cz > Úvodní stránka Děláme to už od začátku správně?

Děláme to už od začátku správně?

Skončila slavnostní jízda z porodnice, fotografování a filmování, nově jmenovaní prarodiče se dojatě vytratili a mladí rodiče poprvé stojí doma sami nad svým prvním dítětem. Idyla ale většinou netrvá dlouho: novorozenec se začne protahovat, vrtět a za pár minut se dá do křiku – jako obvykle má hlad. Právě teď začíná ten velký kolotoč povinností a radostí, který neskončí po celé dětství dítěte, bude se jenom během jeho růstu proměňovat. Samozřejmě je úplně jiný kolem týden starého děvčátka, než bude za patnáct let kolem malé slečny, která se chystá do tanečních.

Kojenecký kolotoč povinností se točí kolem přebalování, krmení, procházek, koupání, nočního vstávání. A radosti? Je jich stejně mnoho, ba více – na to přijdou už v prvních dnech rodiče sami. Na většinu úkonů kolem dítěte je mladá matka zvyklá z prvních společných dnů na novorozeneckém oddělení, dokonce je má už trochu nacvičené. Účinnou pomocí jsou dnes pleny na jedno použití, které ve většině rodin nahradily či alespoň omezily každodenní praní kupy bavlněných plen.

Oblečení doma při teplotě v místnosti kolem 25°C představuje kojenecká košilka, bavlněný kabátek, eventuálně bavlněná čepička, zvláště mívá-li dítě studený nosík, pleny a v prvních několika týdnech je výhodná i volná zavinovačka. Ta jednak umožňuje snadný přístup při přebalování, jednak pomáhá novorozenci udržovat tělesnou teplotu. V chladnějších místnostech, především na noc, přidáme lehkou teplou pokrývku. Obecně – kojenec musí být oblečen a zabalen tak, aby neměl chladné ruce a nožky a na druhé straně, aby se nepotil. Toto pravidlo platí po celý kojenecký věk, vlastně po celé dětství. Bohužel často se nedodržuje a v dalších měsících a letech se hřeší téměř výhradně ve smyslu nadměrného oblékání, třeba i při velmi intenzivním pohybu dítěte. Novorozenecký věk (širší novorozenecké období trvá 28 dnů od narození) je jediný, v němž nedoporučujeme otužování, nýbrž teplo: dítě jednak nedovede dokonale bránit svou tělesnou teplotu proti okolí a má tedy sklon k prochladnutí, jednak se ještě nepohybuje tak vydatně, aby si teplo vyrobilo.

Postýlka nebo koš mají být umístěny v klidném světlém koutě, kde není průvan ani nadbytek přímého slunečního světla, hlavně v létě. V noci má kojenec samozřejmě spát v jedné místnosti s matkou: je to bezpečnější pro něho a pohodlnější pro matku. U té se od prvních dnů po porodu rozvíjí schopnost vnímat i ve spánku signály vycházející od dítěte a reagovat na ně tím, že dítě zkontroluje, eventuálně je nakrmí nebo přebalí. Toto „strážné centrum“ funguje v mozku matky i v dalších letech, ale nejsilnější je v prvním roce, kdy také dítě potřebuje její stálou ochranu a pomoc nejvíc.

Koupání kojence se ve většině rodin odehrává večer jako jeden z posledních úkonů, kterými končí každý den: koupání, ošetření pokožky, oblečení do čistého prádélka, zabalení, pak nakrmení a konečně uložení ke spánku. I novorozenec se ochotně podřizuje novým rytmům, pokud jsou denně přesně opakovány. Tyto rytmy jsou velmi důležité pro jeho orientaci a zařazení do vnějšího světa, přispívají například k jeho schopnosti rozlišovat den a noc, a tudíž i posilují návyk nočního spánku. V prvních dnech doma je nutno při koupání respektovat často ještě neúplně zhojený pupík. Pokud není úplně suchý, nesmí přicházet do styku s vodou, takže dítě nesprchujeme ani neponořujeme do vaničky celé, nýbrž jen zadeček a dolní končetiny a ve vaničce je nadzdvižené opatrně oplachujeme. Je to zcela běžné v prvním i druhém týdnu života. Pupeční jizva se úplně zacelí ve 2. až 3. týdnu, někdy mokvá i trochu déle a po tu dobu je třeba ji ošetřovat ředěným alkoholem a chránit před vlhkostí. Všechny úkony spojené s koupáním a pak toaletou malého kojence provádíme ve vyhřátém prostředí opatrně, ale rychle – novorozenec se nesmí třást nebo dokonce promodrávat zimou!

Co nejdříve ho oblékneme; oči, nos a zvukovody můžeme vyčistit až potom, zejména není-li v místnosti opravdu teplo.

První procházku s dítětem prožívají rodiče jako slavnost. Kdy ji uskuteční, záleží hlavně na počasí. Nejlépe je nechat dítě několik dnů doma, od druhého dne hodinu, dvě u otevřeného okna, oblečené podle ročního období. Rozhodně nechodíme s novorozencem ven ani ho nedáme k oknu za mrazu, prašného větru a samozřejmě při smogu.

Výživa v prvních dnech po příchodu domů, tedy koncem prvního a v průběhu druhého týdne života, je u většiny dětí jednoduchá: kojení, přičemž se dítě samo hlásí k pití podle své potřeby. Někdy se matka úzkostlivě domnívá, že začíná mít mléka méně, často se jeho množství po příchodu domů přechodně sníží. Jindy je novorozenec z nějakého důvodu neklidný, častěji se budí k pití, a tím se matka utvrzuje v obavě, že její mléko dítěti nestačí. K tomu musíme přičíst celkové úzkostlivé naladění většiny matek, hlavně prvorodiček, v „šestinedělí“. Příčinou jejich úzkosti, často i lehké deprese, jsou jednak prudké hormonální změny vyvolané ukončením těhotenství a nástupem tvorby mléka, dále strach o život a zdraví dítěte a konečně i úplná změna jejich životního rytmu a systému, včetně kvality nočního spánku. V tomto duševním rozpoložení by matka mohla podlehnout přesvědčení, že je třeba začít s přikrmováním. Takové rozhodnutí je ale v prvních týdnech tak závažné a pro malého kojence nepříznivé, že zkušený dětský lékař určitě najde spolu s matkou způsob, jak plné kojení zachránit (viz Výživa novorozence a kojence).

Většinou probíhá kojení i ostatní péče zdárně a při první kontrole u dětského lékaře se dítě i matka pochlubí prvním domácím přírůstkem na váze. Sláva, děláme to dobře!

Více se o tématu dozvíte v knize Rodičům na nejhezčí cestu.