Portál.cz > Úvodní stránka Migréna, nebo bolest hlavy?

Migréna, nebo bolest hlavy?

Termínem migréna jsou často mylně označovány větší bolesti hlavy. Přitom skutečná migréna představuje pouze 15 % opakujících se bolestí hlavy a migrenici jsou schopni banální bolení hlavy od migrény dobře rozlišit. Bolest má jiný charakter a liší se i příznaky. Mezi migrénou a cefaleou je nicméně velmi tenká a propustná hranice, nebo nic nebrání tomu, aby osobu trpící migrénou postihla i tenzní bolest hlavy. Migréna a cefalea se totiž nevylučují a to občas vede při popisu bolestivých stavů k nepřesnostem.

Jak stanovit správnou diagnózu
Bolest hlavy se nedá zkoumat pomocí nějakého přístroje, a tak se lékař musí spoléhat především na informace, které mu poskytne sám pacient. Ten ji ovšem popisuje především subjektivně a jeho interpretace může být zavádějící. Pro pacienta není totiž vždy snadné bolest hlavy vylíčit přesně, protože ve chvíli, kdy ho lékař vyšetřuje, záchvat už většinou pominul, a je tedy třeba pátrat v paměti. A pak, když je člověku zle, těžko bude přemýšlet nad tím, na které straně ho to bolí, zdali spíše na jedné, nebo naopak na druhé, jestli to je bolest škubavá, nebo ostrá… A ne každý je ochoten si o těchto svých potížích vést zápisky. Jisté však je, že čím je jejich popis přesnější, tím lépe dokáže lékař stanovit správnou diagnózu a určit odpovídající léčbu. 
  Když už se lidé rozhodnou jít k lékaři, je to většinou až ve chvíli, kdy je bolest hlavy začne obtěžovat v běžném životě. Lékař se pak pomocí určitých otázek pokusí původ bolestí hlavy vysledovat: Odkdy se bolesti objevují? Je to v určitou denní dobu? Nastala nějaká událost, která by je mohla rozpoutat? Někdy totiž za nimi mohou stát změny v časovém režimu dne, a pacienta by je do souvislosti s bolestí hlavy dávat ani nenapadlo. Může to být například stresující období v práci, které narušuje kvalitu spánku, rozvod nebo spory mezi partnery, dotyčný musí vstávat do práce o hodinu dříve… Je mnoho věcí, které mohou mít na bolest hlavy velký vliv, a laik by na ně sám těžko přišel. Další podstatné otázky jsou: Které faktory mohou bolest zhoršovat, v kterých konkrétních situacích se záchvat objevuje (je to při četbě, po námaze, po jídle…)? Jak se bolest projevuje? Doprovází ji také jiné příznaky (nevolnost, zvracení, závratě, studený pot, únava, podrážděnost, citlivost na hluk, světlo…), varovné signály? Je ji tedy třeba správě charakterizovat. Paleta výrazů na její pojmenování je velmi pestrá: je to bolest svíravá, pulzující, pronikavá, škubavá, tupá… Nad tím by se pacient měl skutečně dobře zamyslet, protože lékaři to může mnoho napovědět. Po jejím defi nování, je třeba bolest lokalizovat. Ve které oblasti hlavy se rozvíjí? Je spíše v horní části? Pouze na jedné straně, nebo zasahuje celou hlavu? Bolí hlava vzadu, nebo více v oblasti očí? Je bolest při každém záchvatu na stejném místě? Trpí pacient nějakými jinými zdravotními poruchami, které by mohly s touto bolestí souviset (diabetes, deprese, alergie, úraz hlavy…)? Při onemocněních, jako jsou migréna nebo například různé alergie, je také potřeba brát v úvahu dědičnost. Stejně tak hraje roli i věk a psychické okolnosti. Každý pacient je jedinečný, bolesti hlavy vycházejí z jeho konkrétní situace a tu se lékař musí pokusit poznat, aby mohl zahájit vhodnou léčbu. 

 

Mechanismy bolesti hlavy
Prostřednictvím bolestí hlavy nás tělo někdy varuje, že něco není v pořádku. Většinu z nás někdy rozbolela hlava kvůli nedostatku spánku, následkem stresující situace, oční slabosti, z přejedení… Odpočali jsme si, vzali si prášek a bolest jako mávnutím kouzelného proutku zmizela. Od banální bolesti hlavy k chronické cefalee je však často jenom krok. Někteří lidé trpí opakovanými bolestmi hlavy, které se vracejí každý den, aniž lze vystopovat jejich původ. Když jsou eliminovány přímé faktory, tedy že bolest je například spojena s problémy se zuby, se zánětem dutin, anebo s tím, že dotyčný používá slabé brýle, nezbývá než pátrat dál. Někdy za potíže mohou psychologické faktory a původcem bolesti může být svalové napětí podmíněné stresem nebo i intenzivní fyzickou námahou. Psychický původ cefaley lékař odhalí, když se pacienta vyptá, neprožívá-li problémové období. V těchto případech pacient nemívá daleko k úzkosti nebo depresi. Bolest hlavy může být také vaskulárního původu, pak se jedná o konkrétní typy cefaley, jako je Hortonova nemoc. Na bolest hlavy mohou mít vliv i některé léky. Užívají-li se některé léky dlouhodobě, nemusí se sice jako důsledek zřetelně objevit nežádoucí příznaky, cefalea však může být způsobena určitým lékem. V tom případě pak stačí, samozřejmě podle pokynu lékaře, dávku snížit, nebo daný lék přestat brát, a bolesti ustanou. Analgetika, která se často užívají nadměrně, protože panuje názor, že když jsou dostupná bez receptu, zdraví neškodí, mohou být rovněž původcem bolestí hlavy. Obecně platí, že čím větší množství léků se bere, tím větší je riziko, že se dostaví bolesti hlavy z předávkování. Zjistit zdroj cefaley a také její příčiny se však vždy nepodaří. Proto je někdy nutné, než se dotyčnému uleví, vyzkoušet několik postupů. Ale když se bolest opakuje a cefalea se stává noční můrou, když se znenadání objeví u člověka, který nikdy sklon k bolení hlavy neměl, je lepší konzultovat tento problém s lékařem, a to hlavně v případech, když dotyčný člověk překročil čtyřicítku. Může to totiž signalizovat cévní anomálie nebo jiné patologie, které ke stanovení správné diagnózy vyžadují celkové vyšetření.

 

Vývoj migrény
Migréna nepatří mezi nemoci, které se nemění. Naopak, záchvaty mohou mít v průběhu času různou formu. Jejich frekvence závisí především na vnějších faktorech. Stresy, změna denního režimu a zintenzivnění sedavého způsobu života, narušený spánkový režim nebo špatné stravovací návyky (ve spěchu zhltnuté jídlo, nebo naopak nekonečné „stolování“…), to všechno jsou okolnosti, které mohou spustit záchvat. Záchvaty mohou v průběhu času řídnout až do úplného útlumu, jenž může trvat roky. Nicméně možnost, že se znovu objeví, tu vždycky je, protože migréna nikdy zcela nezmizí. Migrenikům se proto stává, že po zlepšení, kdy mají pocit, že došlo k trvalému ústupu, se nemoc úderem vrátí. Proto musí být léčba stále přehodnocována podle potřeb každého jedince. Zastavit profylaktickou léčbu, když počet záchvatů výrazně klesl, je možné, avšak léky na potlačení jednotlivého záchvatu by měly zůstat k dispozici. Pokud se migréna znovu začne pravidelně objevovat, může to být znamením, že je s léčením třeba pokračovat (podle situace i při zmenšeném dávkování).
  Migrénu není radno podceňovat. A lépe je návratům záchvatů předcházet než pak táhnout do boje s těžkou artilerií léků. Pokud se migréna objeví už v dětství, nemusí to vždycky nutně znamenat, že už je to natrvalo. Symptomy se mohou v době dospívání ztratit, ale někdy i v dospělosti vrátit. Platí, že čím dříve je nemoc diagnostikována, tím větší je možnost zaměřit se na předpokládané příčiny, pokusit se je odstranit, a počet záchvatů tak snížit. Když se tedy v dětství předpoklady pro migrénu zjistí, lze posílit prevenci, aby rizikové faktory nenarůstaly. Je lepší osvojit si správné životní návyky včas, a dát tak chorobě menší možnosti, aby se rozvinula. Rodiče trpící migrénou by měli sledovat, zda se u jejich dětí příznaky této nemoci neobjevují, protože rodinné dispozice tu hrají roli. Je tedy velmi důležité, aby děti nežily ve stresu, a nevznikly tak příznivé podmínky pro vypuknutí choroby. Migréna, která se ohlásí v dětství, se může někdy potvrdit v období dospívání, především u dívek v pubertě, a pokračovat v dospělosti, s tím, že charakteristické projevy se někdy vyvíjejí. Migrény bez aury, které se v dětském věku projevují často zažívacími potížemi, se o několik let později mohou změnit v migrénu s aurou. Je velmi těžké vývoj choroby předvídat a určit, zda se u dítěte, které má k migréně předpoklady, diagnóza v dospělosti potvrdí.
  U žen, kterých se migréna nejvíce týká, se záchvaty většinou vyvíjejí paralelně s hormonálním životem. Objevují se v závislosti na menstruačním cyklu, především před menses, během těhotenství se většinou odmlčí; při premenopauze o sobě dají opět vědět a ustanou, když pravidelné menstruační krvácení skončí. S menstruací je pak spjatý především vývoj katameniální migrény. Pro migreničky, jež tato migréna postihuje výhradně při menses, je menopauza vysvobozením. S koncem menstruace končí i migrény.
  Obecně lze říci, že se zvyšujícím se věkem migréna ztrácí v 60 až 70 % případů na intenzitě. To platí jak pro muže, tak pro ženy. Trochu jiná je však situace u migrén bez aury, kdy u osob, které jí trpí dlouhá léta, se příznaky někdy mění, a ne vždycky ve prospěch nemocných. Někteří migrenici, které tato forma postihuje už od dětství, totiž říkají, že intenzita a délka záchvatů se časem zvětšuje. Ty, kteří mají migrénu s aurou, naopak potěší, že záchvaty mají tendenci se s věkem zmírňovat, a aura nemusí být pravidelně doprovázena bolestí hlavy; projevy migrény se tedy mohou omezit pouze na vizuální auru.
  Příznivé bývá období důchodu. Odpadá stres z práce a lidé mají více času věnovat se sami sobě a svému zdraví. I situace v rodině není už tak náročná jako dříve (děti odrostly a není nutno se o ně starat, partnerské vztahy se také uklidňují…) a nastávají léta určité vyrovnanosti a klidu. Třetí věk tedy většinou migrenikům přináší ulehčení, záchvaty postupně slábnou a většinou zmizí docela. To samozřejmě neznamená, že starší lidi nesužují jiné nemoci, často daleko vážnější, než je migréna, vznikající především na základě vnitřních poškození a poruch. Bolesti hlavy může vyvolat také opotřebení páteře, artróza, hlavně v oblasti krční páteře. Tuto věkovou skupinu také často postihuje neuralgie (bolest poci ovaná v průběhu nervu), například Hortonova nemoc. Cefaleu někdy také vyvolává vysoký krevní tlak.
  Migréna je nemocí, která se může ohlásit brzo. Může se objevit mezi dvaceti a třiceti, tedy v období, kdy je vznik stresu nejpravděpodobnější (budování kariéry, citový život, volba partnera…). Téměř nikdy však poprvé nepropukne u čtyřicátníků. A pokud někdo začne bolestmi hlavy trpět až od tohoto věku a nikdy předtím se s nimi nesetkal, původ bolesti má nějakou jinou příčinu, než je migréna.

Více se o tématu dozvíte v knize Migréna

Zpět na seznam témat