Portál.cz > Úvodní stránka Příznaky a symptomy deprese u dospívajících

Příznaky a symptomy deprese u dospívajících

Na co by se tedy blízcí příbuzní a přátelé měli zaměřit? Jaké jsou ony výstražné signály? Rodiče by měli zpozornět, pokud se u jejich dítěte současně vyskytuje několik symptomů z následujícího výčtu a pokud se v průběhu několikatýdenního či delšího období počet těchto symptomů dále zvyšuje:

  • Zanedbávání školní docházky a vyhýbání se kamarádům (např. nezvedání telefonů).
  • Zhoršení školního prospěchu.
  • Zvýšená podrážděnost, vztek nebo nepřátelské chování.
  • Nerozhodnost.
  • Nedostatek energie a motivace.
  • Přejídání nebo ztráta chuti k jídlu.
  • Poruchy spánku (nespavost nebo nadměrná spavost).
  • Neklid, agitace, destruktivní chování, nadměrná aktivita.
  • Zvýšená citlivost vůči neúspěchu nebo odmítnutí.
  • Potřeba být potrestán.
  • Bezmoc plynoucí z přesvědčení, že se svými pocity nemůže nic dělat.
  • Stěžuje si na bolesti hlavy nebo břicha, na únavu či na růstové bolesti.
  • Dlouhotrvající smutek a záchvaty pláče.
  • Chmurné a temné myšlenky. Hovoří (přímo nebo nepřímo) o tom, že si připadá zbytečný, je sebekritický, svou budoucnost vidí pesimisticky nebo nemá chuť dál žít.
  • Záměrné sebepoškozování.
  • Nepřiměřené riskování (např. nevhodné sexuální kontakty, nepozornost při řízení vozidla).
  • Zneužívání drog a alkoholu.
  • Netypické chování, jako například krádeže nebo šikanování druhých.

Dospívající trpící depresí také často pociťují trvalý strach (úzkost), který může vyvolat fyzické symptomy, jako jsou bolesti žaludku, hlavy nebo zad či bušení srdce. (Více o vztahu mezi úzkostnými poruchami a depresí viz v 6. kapitole.)

Rizikové faktory ovlivňující vznik deprese

Existuje mnoho věcí, které mohou u dospívajícího způsobit rozvoj deprese. Jsou to například:

  • problémy ve škole (např. dítě nezvládá školní zátěž, nedaří se mu zapadnout do školního kolektivu nebo se stalo obětí šikany či kyberšikany ze strany svých spolužáků);
  • nevyřešený smutek ze smrti některého z rodičů, sourozence nebo blízkého kamaráda;
  • konflikty v rodině nebo domácí násilí;
  • rozchod s partnerem;
  • rozvod rodičů;
  • zneužívání drog;
  • zneužívání alkoholu;
  • dlouhodobá nemoc nebo úraz.

Příčiny deprese jsou složité. Někdy se však zdá, že se deprese objevila bez zjevného důvodu, prostě se zdá, že se v životě dospívajícího v poslední době nestalo nic, čím by náhlé propuknutí této nemoci bylo možné vysvětlit. Proto bývá často užitečnější zabývat se „rizikovými“ a „ochrannými“ faktory než pátrat po příčinách.

Chceme-li si zachovat dobré duševní zdraví, musíme umět jemně vyvažovat rizikové faktory, a – jak ukazují výzkumy – tato schopnost se odvíjí od našich genetických dispozic. Pokud například rodiče trpí depresí, je u jejich dětí větší riziko, že touto chorobou onemocní také. To však ještě neznamená, že se u nich deprese skutečně rozvine. Je to podobné jako s kardiovaskulárními chorobami. Když váš otec takovou chorobou trpí, je u vás také vyšší riziko jejího výskytu, avšak díky určitým ochranným faktorům (mezi které patří například to, že nekouříte, mírníte se v pití alkoholu, zdravě jíte a cvičíte) vás nemusí nutně čekat infarkt. Existují tedy vnější i vnitřní (individuální) ochranné faktory, které snižují riziko onemocnění u dospívajících ohrožených depresí a umožňují jim zachovat si duševní rovnováhu.

Je prokázáno, že vnější faktory, jako je násilí v rodině nebo blízkém okolí dospívajícího, dlouhodobý život v chudobě, fyzické nebo sexuální zneužívání, ztráta blízké osoby, rozvod nebo rozluka rodičů či zneužívání návykových látek, mají negativní vliv na duševní rovnováhu mladého člověka a mohou u něj vyvolat rozvoj deprese.

Stejně tak mohou duševní rovnováhu narušit i vnitřní rizikové faktory. Některé typy osobností (např. pesimisté, kteří sklenici vidí vždy spíše jako „napůl prázdnou“ než „napůl plnou“) jsou depresí ohroženy více. Adolescentům, kteří se právě vypořádávají s tím, že se jejich vztah k vrstevníkům i ke členům vlastní rodiny proměňuje, usilují o nezávislost a zároveň chtějí někam patřit, a k tomu se ještě snaží uspět v konkurenčním prostředí školy i společnosti, mohou způsobovat potíže i nerozvinuté interpersonální dovednosti ve spojení s negativním myšlením.

V období dospívání se deprese vyskytuje častěji u dívek než u chlapců. Ženské pohlaví je tedy jedním z rizikových faktorů. Příčina toho, proč se v období dospívání depresivní symptomy u dívek objevují výrazně častěji, dosud není známa, ale předpokládáme, že zde hrají roli ženské gonádové hormony, psychické změny, které jsou nedílnou součástí puberty, a změny sociálních rolí, například předčasná sexualizace mladých dívek (viz Předmluva). Pozitivní je, že vliv všech těchto rizikových faktorů lze vykompenzovat prostřednictvím ochranných faktorů, jako jsou kvalitní sociální vztahy, životní spokojenost a schopnost zvládat zátěžové situace. To vše naše dospívající děti (i nás samotné!) chrání. Martin Seligman, zakladatel pozitivní psychologie, tvrdí, že kdyby se nám podařilo naučit své deseti-, jedenácti- či dvanáctileté děti pozitivnímu myšlení, snížil by se o polovinu počet dospívajících trpících depresí či úzkostí.

Více se o tématu dozvíte v knize Psychické problémy v dospělosti http://obchod.portal.cz/produkt/psychicke-problemy-v-dospivani/

Zpět na seznam témat