Portál.cz > Úvodní stránka Problémy s jídlem

Problémy s jídlem

Všichni rodiče si přejí, aby jejich dítě jedlo všechno a jedlo hodně. Mnoho maminek si dělá starosti a klade si za vinu, že dítě jí špatně a málo. Tatínkové si zase hlavně přejí, aby s jejich dítětem nebyly žádné problémy. Ve většině případů se stížnosti rodičů týkají toho, že jejich dítě špatně a málo jí, a tomuto tématu se také budeme věnovat. Někteří rodiče si však občas stěžují, že jejich dítě jí naopak příliš mnoho, a tomuto problému se budeme věnovat na závěr kapitoly.

Mezi třetím a čtvrtým rokem věku dítěte problémy s jídlem pomalu ustupují, ovšem vyjma dvou případů: trvají-li již delší dobu a má-li dítě nějaké problémy v emoční oblasti, které se tímto způsobem manifestují. Jestliže navíc rodiče reagují na momentální odpor dítěte k jídlu příliš razantně, může se z tohoto problému stát chronická záležitost.

Patří vaše dítě mezi ty, kterým nic příliš nechutná, nemají chuť k jídlu, v jídle se nimrají, nejraději by po celé dny jedly jenom bramborovou kaši nebo šunku a jeden den nechtějí sníst to, co jim ještě včera chutnalo? Nedělejte rychlé závěry, nemusí se jednat hned o rozmar. Nejprve připusťte, že chuť k jídlu se může u dítěte den ode dne a měsíc od měsíce měnit. A stejné to je s chutí na konkrétní jídlo, je to naprosto normální jev. Dětský lékař by měl vyloučit, že se nejedná o zdravotní problém, jestliže je růst dítěte zcela normální, a proto byste si neměli dělat žádné starosti. Pokud byste si vedli pečlivé

záznamy o tom, co vaše dítě sní během každého dne a celého týdne, sami zjistíte, že pro svůj zdravý vývoj dostává potřebné množství jídla. Možná se i přesto nenecháte přesvědčit tak snadno – přece sami nejlépe vidíte, že zkrátka nejí dost…

V určitém slova smyslu máte vlastně pravdu. Otázka jídla je vždycky velmi citlivá a dokáže nás znepokojit. Už od narození je fakt, zda dítě jí dobře, nebo špatně, tím nejúčinnějším prostředkem, jak nám může dát najevo, zda je spokojené, či ne, zdravé, nebo nemocné a jestli má vůli vyjít vstříc přáním rodičů. Jídlo neznamená jen přijímat potravu, ale představuje i citový základ komunikace. A nepřestane to platit ani o několik let později. Tím, že dítě odmítá jíst, co mu matka nabízí, dává podvědomě najevo to, co nedokáže vyjádřit slovy.

Proč jsou s dítětem u stolu potíže?

  • Protože dnes nemá moc hlad. Nejde o žádnou tragédii. Možná, že je mrzuté, trucuje nebo se ho dotklo, že jste ho vyrušili ze hry. Možná dopoledne snědlo nějaké „pochoutky“ navíc, a nemá teď proto chuť k jídlu. Není to tolik důležité, uvidíte, že večer už bude jíst lépe. Pokud budete na dítě příliš naléhat a dáte najevo, že vám jeho nechutenství dělá starosti, stane se z výjimečného případu zvyk, který bude provázet každé jídlo.
  • Protože mu nechutná to, co jste mu připravili. Jistě i vy máte svá oblíbená a méně oblíbená jídla. Dítě postupně poznává různé potraviny, testuje své chutě a často mění názor na to, co mu chutná. Pokud se chcete vyhnout nekonečným střetům, měli byste na to, co mu v určitém období chutná nebo nechutná, brát ohled při přípravě jídla. Tříleté dítě nemusí jíst nutně všechno. Postačí, když bude jíst dostatečně vyváženou stravu. Otázka, zda dítě může odmítat nějaké jídlo, je především výchovná a každý rodič si na ni musí najít vlastní odpověď podle toho, jak byl sám vychováván. Výzkumy prokázaly, že některé děti jsou citlivější na chuť potravin než jiné a tato citlivost jim zůstane až do dospělosti. S takovými dětmi mohou být větší potíže než s jinými, ale zato se mohou později stát opravdovými labužníky! Do této kategorie můžeme zařadit také ty děti, které odmítají jen určité druhy potravin – maso, mléko, vláknitou zeleninu nebo čerstvé ovoce a syrovou zeleninu apod.

Mnoho dětí v tomto věku jí jenom taková jídla, která jsou připravena ve formě kaše nebo jsou předem rozmačkaná, a odmítají jíst tvrdé a křupavé potraviny. Jsou to drobnosti a není důvod se kvůli nim znepokojovat. Ovšem pokud dítěti nechutná nic, pak už se samozřejmě jedná o jiný případ.

  • Protože na sebe chce upozornit. Tím, že dítě odmítá jíst, podniká útok na vaše nervy a je si toho dobře vědomo. Na druhou stranu ovšem ví, že si vás tak na určitou dobu k sobě připoutá (někdy tak dlouho, že čekáte, než sní všechno, co má na talíři). Za tím, že dítě nechce jíst, se někdy skrývá jeho potřeba blízkosti a sdílení. Dítě si tak vymáhá váš čas a pozornost, kterou postrádá jinde. Nepatříte náhodou mezi rodiče, kteří mají hodně aktivit, jsou hodně zavaleni prací nebo se musí věnovat menšímu dítěti, které je potřeba krmit lžičkou nebo z lahve? Dítě vám chce tímto způsobem sdělit to, co se týká jeho citů, a bude naléhat tak dlouho, dokud mu neporozumíte a neodpovíte mu. Jestliže vám chce například říci, že od té doby, co se mu narodil bratříček, už netrávíte žádný společný čas jen s ním a že se cítí odstrčené, je důležitější, abyste dítě ujistili o své lásce a našli si na ně čas, než abyste na ně naléhali, aby dojedlo všechnu mrkev.

Jak si poradit s problémy v jídle

Z toho, co jsme řekli o problémech s jídlem, vyplývá, že se nedají řešit přímo, ale oklikou s ohledem na to, z čeho vznikly. Jinými slovy, měli bychom se více věnovat dítěti mimo dobu jídla a méně se zajímat o to, co jí. Problémy se vyřeší samy.

Nabízíme vám několik osvědčených rad, které můžete vyzkoušet.

  • Vyhněte se mlsání dobrot a ujídání mezi hlavními jídly, pokud chcete, aby dítě mělo hlad v době vyhrazené pro hlavní jídla. Pokud se mlsání přece jen nevyhnete, volte zdravé dobroty a zahrňte je do denní skladby jídelníčku (čerstvé ovoce, sušené ovoce nebo kousky sýra místo sušenek a sladkostí). Zkuste také přizvat dítě k přípravě jídla. Bude rádo například míchat salát, vhazovat kousky jídla do hrnce, hníst těsto nebo dávat na talíře zeleninovou oblohu. Dítě jen zřídka odmítne jíst to, co samo připraví a naservíruje, protože si u stolu, kde se sešla rodina, připadá důležité.
  • Udělejte z jídla příjemnou událost s uvolněnou atmosférou. Zkuste mluvit o čemkoli kromě jídla. Chcete-li, aby dítě ochutnalo všechno, řiďte se pravidlem, že si přejeme mít to, čeho se nám nedostává. Servírujte vždy jen malé porce. Je vždycky příjemnější začít jíst s vidinou, že se jídlo podaří dojíst. Snažte se maximálně respektovat chutě dítěte, ale bez toho, že by to soustavně omezovalo jídelníček ostatních členů rodiny. Jestliže jíte všichni společně, seberte dítěti po jídle talíř ve stejnou chvíli jako ostatním, v opačném případě však nejpozději do patnácti minut bez komentáře k tomu, co dítě nedojedlo. Jakmile to dítě zvládne, naučte ho, aby si ze společných mis a talířů servírovalo samo a povzbuzujte ho k tomu. Dítě se rychle naučí odměřit si množství jídla podle své chuti.
  • Všechny rady, které se týkají jídla a stolování, se dají na závěr shrnout do jedné jediné – nevěnujte pozornost, alespoň ne viditelně, tomu, co dítě jí. Žádné narážky, žádné provokace, úvahy, žádná napomenutí ani pochvaly, zkrátka nic. Předkládejte dítěti pokrmy normálně a po jídle mu odneste bez dalšího komentáře talíř. Věnujte dítěti dostatek pozornosti a udělejte si na ně během dne čas, který bude jen pro vás. Vydržte to tak tři týdny, tím dítě nijak neohrozíte. Je téměř naprosto jisté, že během této doby potíže zmizí. Bez konfliktů už totiž nebudou mít smysl…

Za všechno může školka…

Některé děti jedí doma normálně, ale ve školce učitelka rodičům tvrdí, že nejedí nic. Takové chování se u dětí vyskytuje častěji, pokud dříve nechodily do jeslí nebo do nějakého předškolního zařízení. Předně je nutné si uvědomit, že chutě každého jednotlivce se utvářejí již od raného dětství podle stravovacích návyků v rodině. Dítě, které jedlo do této chvíle jen doma, je zvyklé na určitou stravu a způsob stolování, který bude jistě v mateřské škole odlišný.

Fakt, že dítě nechce ve mateřské škole jíst, nemusí ještě souviset se samotným jídlem, ale může se pojit s problémy jiného druhu. Jako příklad můžeme uvést příliš hlučnou (přeplněnou) jídelnu, přísné nebo podrážděné učitelky, problematický vztah s učitelkou, výběr špatného místa u stolu (daleko od kamaráda nebo kamarádky), odpor ke školce jako takové apod.

K tomu, aby se v těchto případech situace zlepšila, bude nutné pochopit, co dítě vyjadřuje.

Možná pro dítě nemá jídlo, které se předkládá bez lásky, připravuje se stranou, bez citové angažovanosti a podává se na místě, které považuje za nehostinné, jednoduše žádný smysl…

Více se o výchovných problémech předškolních dětí dozvíte v knize Vaše dítě ve věku od 3 do 6 let. http://obchod.portal.cz/produkt/vase-dite-ve-veku-od-3-do-6-let/

Zpět na seznam témat