Portál.cz > Portál v médiích > Česká společnost (recenze J. Kopečka)

Česká společnost (recenze J. Kopečka)

Autor: Jaromír Kopeček | Datum: 2.10.2002

Tato kniha je jako chytrá horákyně, na jednu stranu slibuje, že nám prozradí ta nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života, na stranu druhou je to taková obrovská rubrika „víte, že…“, která jako by zapomněla, jaký je její únosný rozsah a procesem ne nepodobným rakovinnému bujení zarostla celou knihu. Přesto anebo právě proto se z neoblečeného, nenahatého kočkopsa v náručí Iva Možného vyklubala, když už krásná labuť, tak alespoň zajímavé příležitostné čtení.

Jak autor upomíná, nedá číst souvisle a já s ním souhlasím –zkoušel jsem to a nebyla to ta pravá extáze.
Skutečně velmi překvapivá je tato, chtělo by se říci brožura, ale ona je to pevná vazba. Autor si vybral osm témat, jako je rodina, zdraví, práce, a o těch pak sestavil z dostupných zdrojů kapitolu.. Každé téma je uvedeno autorovým proslovem, což by potenciálního čtenáře nemělo vyděsit, úvody jsou dobře čitelné, vtipně napsané a hlavně ukazují Možného nevšedně hluboký vhled, zvaný občas selský rozum.

Člověk ovšem nemůže koláč sníst a zároveň ho pořád mít. Za společenské změny, které otevřely ženám bránu na cestě za soukromého světa rodiny do veřejného světa širší společnosti, platí naše civilizace častějším úpadkem rodinného života a celkovým poklesem porodnosti pod míru prosté reprodukce. Rodičovství je principiálně nemožné, když se oba, muž i žena, rozhodnou pro tradiční mužskou roli.

Demografie je problematika, které se autor věnuje velmi detailně (ostatně při práci se všemi těmi statistikami není divu). Problematiku známou především z plejády fňuků, že už vymíráme a jak se po revoluci všechno zhoršilo, doplňuje o zajímavé postřehy staršího data: Česká společnost náležela i svým rodinným chováním po staletí k západnímu typu sociálního života i s jeho reprodukčními vzorci a strategiemi. Charakteristický byl pro ni pozdější věk sňatku (pro muže okolo třiceti a ženy okolo dvaceti pěti let), s tím spojený vyšší věk prvorodiček a vysoký podíl celoživotně svobodných (mezi deseti až patnácti procenty). … Už na počátku třicátých let minulého století celková porodnost poprvé klesla pod dvě děti na jednu ženu. … Velký poválečný baby-boom, v české populaci nastartovaný už koncem války, protože rodičovství chránilo před nuceným pracovním nasazením v dokonávající Třetí říši Adolfa Hitlera. Po něm však přišel velký propad po komunistickém puči v padesátých letech. … Výrazný pokles počtu umělých přerušení těhotenství po roce 1990 ukazuje, že nová svoboda přinesla i novou odpovědnost. … Snadnost a četnost rozvodů je opravdu vysoká, ale rozvody destabilizují manželské páry pořád milosrdněji, než to dělala v tradičních společnostech smrt: i při současné míře rozvodovosti průměrná délka jednoho uzavřeného manželství je dnes u nás výrazně delší, než bývala v 17. století.

Na téma rodičovství takřka organicky navazuje školství, zde si máte možnost sami přečíst teoretický úvod ke kapitole vzdělání, ba dokonce i podkapitolu žáci a studenti. Jak z obou ukázek vysvítá, kniha je celkem bohatě ilustrována grafy a mapkami. Některé jsou klasicky strakaté, či zhruba takové jako by je člověk čekal (průměrná mzda), některé vykazují nečekané barevné efekty (počet vloupání na obyvatele) a některé jsou přímo šokující (počet aut na obyvatele). Mapkám uškodila komprimace na menší rozměr a na šedivou škálu, to si zasloužilo více pozornosti.

Nahlédnutím do obsahu zjistíme, že kniha končí závěrem nazvaným „Shrnutí a výhledy“, ve které se autor zamýšlí nad výhledy politickými i sociálními. To už v zásadě hovoří o celé západní evropské civilizaci a v kontextu sociologických teorií. Vřele doporučuji nepřeskočit ani tuto část, Možný ví, o čem píše, ostatně je profesorem sociologie

Jaromír Kopeček


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0