Portál.cz > Portál v médiích > E. Antier: Agresivita dětí (M. Renotiérová)

E. Antier: Agresivita dětí (M. Renotiérová)

Autor: PhDr. Marie Renotiérová, Ph.D. | Datum: 14.4.2004

Autorka, původem Francouzka, je specialistkou v oboru dětské psychiatrie. Zaměřuje se především na problematiku rodičovství a v této oblasti publikuje a spolupracuje se sdělovacími médii.

Recenzovaná publikace je členěna do jedenácti kapitol, které zpracovávají problém agresivity dětí od embryonálního stadia až po dospívání. Poslední kapitola se zabývá agresivitou vznikající u dětí při rozchodu rodičů.
Autorka zřetelně vychází ze svých dlouholetých praktických zkušeností. Publikace je psána srozumitelnou formou, s minimálním použitím odborných výrazů. Přes stručnost a výrazně pragmatické zaměření knihy je obdivuhodné, kolik závažných a odborně nových informací se autorce podařilo umístit na pouhých sto stránkách textu.

Celková struktura publikace je koncepčně zaměřena na jednotlivá věková období charakteristická pro vznik agresivity u dětí. Je reakcí na otázky a problémy rodičů, které autorka řešila v rámci své odborné praxe. Každá kapitola je rozdělena na několik částí. Popisuje jednotlivé problémy, kterým rodiče musí čelit, spolu s návody, jak mají vzniklou situaci správně řešit. Často je problém demonstrován formou popisu výstižného případu přímo z ordinace autorky.
Graficky výrazně je v každé kapitole uvedena konkrétní úloha otce v probíraném časovém období a speciální upozornění, které se týká obecně přijatého, avšak méně správného řešení problému. Např. používání výroků rodičů, které v daném období podněcují agresivitu dítěte.

Jednotlivé kapitoly představují ucelené části, popisující agresivitu, vznikající v souvislosti s věkem dítěte. Jiného typu je agresivita, které se mohou dopouštět vůči dítěti rodiče či vychovatelé.
Kapitoly je možné studovat zcela samostatně, informovat se např. jen o některé probírané problematice. To z publikace činí dobře strukturovanou pomůcku a učebnici, v níž si své mohou najít nejen rodiče, ale i pedagogové či studenti.

Hodnota uváděných informací je umocněna i skutečností, že autorka využívá moderních a aktuálních odborných poznatků a postupů a předává je srozumitelnou formou čtenáři. Jako jeden z příkladů může sloužit u nás dosud málo známá metoda haptonomie, tj. emotivně zaměřeného kontaktu mezi plodem a rodiči prostřednictvím rukou.
Značně varovně působí výsledky dlouhodobé studie o vlivu televize na rozsáhlou skupinu dětí z hlediska vzniku jejich agresivity. Totéž se týká i problematiky agresivních videoher. Tato tematika je u nás většinou opomíjena nebo bagatelizována.
Autorka se nerozpakuje citlivě, ale důrazně bořit generacemi předávané předsudky rodičů. Týkají se např. otázek, zda dítě do 1 roku chovat v náručí, nebo zda jako výchovnou metodu používat fyzický trest, případně, zda si rodiče mohou před dítětem odporovat. Konstruktivní kritiky nejsou ušetřeny ani některé, občas se vyskytující, pedagogické omyly (např. s. 67).

Jednou z výrazných předností recenzované publikace je moderní pohled autorky na vznik agresivity. Je chápána totiž jako zcela nezbytný, důležitý prvek ve vývoji dítěte. Není viděna, jak tomu dosud často bývá, jako výlučně negativní jev. Agresivitu považuje za nezbytnou součást dynamicky se vytvářejícího, rovnovážného biologického systému, který je třeba chápat naprosto celostně. Výchova je pak v tomto směru uměním zaměřit energii agresivity k pozitivním aktivitám.

Tento celostní přístup je autorce vlastní a je pro čtenáře obzvláště přínosný . Mnohdy se totiž ještě setkáváme se zavádějícím, černobílým a statickým viděním světa okolo nás.
Rovinu dítě - rodiče - vychovatelé a vznikající agresivita, autorka chápe holisticky. Je to neustálé vytváření dynamické rovnováhy celého systému jako důsledku vzájemné interakce mezi dítětem a jednotlivými prvky jeho prostředí. Tato rovnováha je dána především věkem a stupněm vývoje dítěte, které potřebuje v jednotlivých obdobích specifickou aktivitu svého okolí. Pokud tuto péči nedostává, vymáhá ji agresivitou jako jediným účinným prostředkem. Věk, jako fundamentální proměnná v dynamickém vývoji agresivity u dítěte, je vůdčím schématem celé publikace.
Praktické příklady, uváděné v publikaci, jsou v mnoha případech tristní až hrozivé. Autorka vycházela především ze svých zkušeností z práce s dětmi ve Francii a USA. Vzhledem k poměrně intenzivnímu růstu orientace na západní, mnohdy jednostranně tržní subkulturu, a známkám neustálého narůstání agresivity mládeže, by tato publikace měla být varováním. Proto může být především praktickou učebnicí zvládání agresivity, založenou na konkrétních, praktických zkušenostech v zemích, kde agresivita již vytváří daleko více problémů, než je tomu u nás.

Této skvělé knížce lze na účet vydavatele vytknout malou nedůslednost: V publikaci jsou uvedeny pouze tři francouzké literární prameny. Závažnost tématu by si zasloužila pozornost v podobě většího počtu odkazů na odbornou literaturu. Poslední stránka publikace sice nabízí 2 knihy vydavatelství s příbuznou tematikou, avšak její umístění a grafické řešení formou reklamní nabídky je lehce přehlédnutelné.
Vzhledem ke značné aktuálnosti problematiky agresivity dětí je předloženou publikaci možné doporučit nejen odborníkům, a studentům pomáhajících oborů, ale i široké veřejnosti. S publikací by se měli seznámit všichni rodiče, jimž pozitivní vývoj jejich dětí není lhostejný.

V Olomouci 14.4.2004
PhDr. Marie Renotiérová Ph.D.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0