Portál.cz > Portál v médiích > Hlavně aby bylo zdravé…

Hlavně aby bylo zdravé…

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 27.5.2002

…říká si asi většina rodičů „v očekávání“. Také si někdy přejí děťátko určitého pohlaví, které bude celá maminka nebo tatínek. Jako by zdraví, pohlaví a fyzická podoba byly jediným obsahem našeho genetického kódu. Náš genom však obsahuje ohromné množství informací a neomezuje se pouze na uvedené charakteristiky. Pohled do tajemství lidského genetického kódu nabízí kniha Genom autora Matta Ridleyho.

Lidský genom je geniální médium. Obsahuje ohromné množství paměťových míst, na která jsou vázány konkrétní informace. Přitom genetický kód tvoří pouze čtyři písmena (A,C,G a T), a to v neopakovatelných kombinacích vždy tří z nich. Genom tvoří dvacet tři párů chromozomů, z nichž každý má nějaký svůj příběh. Autor rozčlenil knihu právě do třiadvaceti příběhů, v nichž nás seznamuje s tajemstvím našeho života.

Bylo by obtížné posuzovat knihu jako celek, proto jsem se rozhodla věnovat se pouze jedné kapitole knihy, a to té, která hovoří o dvacátém prvním chromozomu. Ačkoli autor stále zdůrazňuje, že geny nejsou nosiči chorob, známe tento gen hlavně ve spojení s Downovou chorobou. Příčinou této nemoci je chyba při dělení zárodečných buněk. Když se spojí spermie s vajíčkem, je v první zárodečné buňce celkem čtyřicet šest chromozomů (spermie i vajíčko mají pouze poloviční počet chromozomů). Někdy ale dojde k nepatrné chybě. Spermie nebo častěji vajíčko mohou mít o jeden chromozom více. Pokud je to právě dvacátý první chromozom, dítě se narodí s tzv. Downovým syndromem (dále DS). Autor popisuje děti s DS jako veselá, milá stvoření, která ovšem mají mentální retardaci a také některé zdravotní obtíže. Typický vzhled („šikmé“ oči) vedl k tomu, že se o dětech s DS dříve mluvilo jako o mongoloidních. Odpusťme autorovi zjednodušující pohled na děti s DS (odborníci, kteří s nimi pracují, vědí, že ne všechny tyto děti jsou milé a veselé) a zamysleme se nad prenatální diagnostikou této i jiných poruch.

Ačkoli je prenatální diagnostika výsledkem pokroku vědy a medicíny, rodičům dětí s DS nabízí pouze jednoduché řešení. Pokud se při genetickém rozboru plodové vody zjistí, že je děťátko postiženo DS, lékaři s tím už nic nenadělají. Jedinou možností je pak podle některých odborníků „terapeutický“ potrat. Maminky jsou vystaveny přemlouvání a nátlaku a mnohdy se ani lékař nenamáhá sdělit tuto nemilou zprávu otci dítěte. Matka je tedy jako první konfrontována s faktem postižení a navíc musí sama oznámit tuto skutečnost ostatním. I přes genetická vyšetření se v Čechách stále rodí děti s DS. Jejich rodiny nezůstávají odkázány jen samy na sebe, protože z iniciativy některých rodičů a odborníků vznikl Klub rodičů a přátel dětí s DS. Klub organizuje víkendová setkání a prázdninové pobyty, na nichž si rodiče vyměňují zkušenosti a mají možnost konzultací s odborníky. Povzbuzením je jim nejen vědomí, že nejsou se svými starostmi sami, ale mohou se setkat i dospělými lidmi s DS a vidí tak možnou perspektivu svého dítěte.

Skutečnost, že mnozí odborníci považují lidi s postižením za přítěž a komplikaci pro společnost, je pravděpodobně dědictvím po neblaze proslulé eugenice. Otcem eugeniky je bratranec Charlese Darwina Francis Galton. Jeho mottem bylo vylepšení kvality lidského druhu, vyšlechtění co nejkvalitnějších jedinců. Vybízel k tomu, aby se množili jen ti nejlepší, pouze ti, kteří mají zdravé tělo i mysl. Od šlechtění jednotlivců byl je jen krůček k šlechtění celých národů. Vrcholem eugeniky byl pak nacismus se šlechtěním pravé rasy.

Bylo jen otázkou času, kdy se začne zamezovat rozmnožování těch „nejhorších“. Vědci se začali zabývat otázkou, jak zamezit dysgenickému rozmnožování. Strašák národní degenerace vedl k tomu, že byli v některých zemích nuceně sterilizováni lidé s duševní chorobou. I když nám tyto metody mohou připomínat středověk, vytvářely se na počátku dvacátého století.

Naštěstí dnes již politici neuplatňují svou pravomoc i v oblasti rozmnožování lidského rodu. Pozůstatkem eugenického myšlení jsou snad jen zmíněné nátlakové akce na rodiče, kteří čekají dítě s postižením. S vývojem medicíny však i prenatální diagnostika dostala další rozměr. Není výjimkou, že díky novým vyšetřovacím metodám lékaři zachrání život ještě nenarozenému dítěti, a to například pomocí nitroděložní transfuze. Snad tedy eugenika konečně zapadne na smetiště dějin a změní se i postoje odborníků a veřejnosti k lidem s postižením a k jejich rodinám.

Kniha Matta Ridleyho Genom nabízí pohled do složitého světa genetického kódu člověka. Vede k zamyšlení nad možnostmi, které má současná věda, a také k úctě nad zázrakem lidského života. Autor nám nepředkládá přehled schopností a nemocí vázaných na jednotlivé geny. Vytvořil pouze „materiál“ k úvahám nad vývojem lidského druhu i člověka jako jednotlivce.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0