Portál.cz > Portál v médiích > P. Kulišťák: Neuropsychologie (J. Vymětal)

P. Kulišťák: Neuropsychologie (J. Vymětal)

Autor: Prof. PhDr. Jan Vymětal | Datum: 27.1.2004

Recenzovaná kniha je nejrozsáhlejší prací, která vyšla o neuropsychologii v českém jazyce z pera jednoho autora. Její napsání a vydání je třeba jednoznačně uvítat a případným kritikům poradit – napište lepší!

Autorem této příručky je psycholog Petr Kulišťák, jenž je odborným asistentem katedry neurologie IPVZ, dále pak pracuje jako psycholog neurologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze a ve Vojenském rehabilitačním stavu Slapy. V odborném světě je znám tím, že rozvíjí neuropsychologii jako samostatný interdisciplinární obor, ležící v průniku psychologie a neurověd.

Na otázku, co je neuropsychologie, lze jednoduše říci, že je disciplínou, která se zabývá vztahy mezi mozkem a chováním člověka zdravého i s poruchou zdraví. V duchu psychologické tradice bychom mohli dát chování do souvislosti i s duševním životem (a psychickými procesy) lidského jedince. Teoretická východiska neuropsychologie jsou postavena na přírodních vědách (neuroanatomie, neurofyziologie ad.), na kognitivní a experimentální psychologii, její přístup pak je jednoznačně objektivizující. Autor knihy zdůrazňuje, že neuropsychologii nelze zahrnout do klinické psychologie. V současné době nalézá obor v praxi uplatnění zejména v rámci neurologie a psychiatrie.

Příručka je rozčleněna do devatenácti hlavních kapitol. Úvodem knihy nalezneme seznam používaných zkratek, závěrem pak zkrácený přehled autorem přeložených neuropsychologických testů, jež současně upravil pro české podmínky, dále pak slovníček odborných výrazů a věcný rejstřík. Použitá literatura je uvedena zvlášť za každou kapitolou.

Vzhledem k rozsahu recenze uvedu názvy jednotlivých kapitol a vybrané podkapitoly.

1. Úvod (neuropsychologie v systému věd, definice neuropsychologie, literatura a vzdělávání v neuropsychologii).
2. Historie neuropsychologie (pojem neuropsychologie, východní proud neuropsychologie, slovenská neuropsychologie, česká neuropsychologie, ad.)
3. Zobrazovací techniky nervového systému (vývoj nervové soustavy, principy nebo mapy, evokované potenciály, funkční magnetická rezonance, ad.).
4. Plasticita mozku (definice plasticity, typy plasticity, mechanismy plasticity v čase, změny v normálním mozku, změny podmíněné zkušeností, ad).
5. Pozornost a syndrom ADHD (teorie pozornosti, pozornostní sítě, typy ADHD, osobnost dětí s ADHD, syndrom ADHD v dospělosti, výzkum a teorie, ad.).
6. „Gender – mozek“ versus „sex – mozek“ (dimorfismus mozkové kůry, dimorfismus v ontogenezi, , mezipohlavní rozdíly a nemoci, ad.).
7. Má frontální lalok exekutivní funkci, nebo ji nemá? (funkce frontálních laloků, poruchy při frontálním poškození mozku, myšlení a mozek, ad.).
8. Tajemství bazálních ganglií (habituální učení, podkorová apraxie, bazální ganglia a řeč, podíl podkorových struktur na myšlení, ad.).
9. Lateralizace mozkových funkcí – praví hemisféra (unilaterální neglekt, Gerstmannův syndrom, Balintův syndrom, prozopagnozie, humor, ad.).
10. Paměť( klasifikace typů paměti, dynamický kognitivní mediační paměťový systém, neuroanatomický podklad paměti, pracovní (krátkodobá) paměť, ad.).
11. Jazyk (řeč) a jeho poruchy (typy afázií – stručná charakteristika, jazykové funkce pravé hemisféry, řečová apraxie, alexie, agrafie, akalkulie, bilingvismus, ad.).
12. Emoce (teorie emocí, limbický systém, dimenzionální organizace emoce, jak emoce působí na paměť, zobrazení emočního prožitku, ad.).
13. „IQ – odpočívej v pokoji“ (krátce z historie, ekologická validita a IQ, IQ v neuropsychologii, inteligence a mozek, inteligence a frontální lalok mozku,ad.).
14. Vědomí (filozofie a vědomí (psychofyzický problém), definice vědomí, split-brain vědomí, neurobiologický model vědomí, vědomí a paměť, vědomí a meditace,ad.).
15. Stárnoucí mozek (teorie stárnutí, velikost mozku, IQ a stáří, hypotéza mozkové rezervy, lipofuscinový pigment, stárnutí základních kognitivních funkcí, ad.).
16. Neuropsychologická diagnostika (neuropsychologické testy ve světě, co očekává neurolog od neuropsychologa?, vyšetření u lůžka pacienta, ad.).
17. Neuropsychologická rehabilitace (hypotetický vývoj stavu kognice při poškození mozku, modely neuropsychologické rehabilitace, časná restituce funkcí, ad.).
18. Neuropsychoterapie (neurobiologický základ psychoterapie, cíl neuropsychoterapie, základní prvky psychoterapeutické intervence, ad.).
19. Teorie činnosti mozku (Lurijova teorie funkčních mozkových bloků, Pribramova holonomní teorie, integrační model činnosti mozku v rehabilitaci, ad.).

Recenzovaná práce je psána přehledně, pro odborníka čtivě a její názornost zvyšuje větší množství vyobrazení (tabulky, nákresy, schémata apod.) a barevná příloha. Čtenáři zejména z řad studentů uvítají souhrny uvedené za každou kapitolou.
Kriticky lze upozornit, že kapitoly nemají stejnou logickou úroveň (viz předchozí seznam kapitol).

Za hlavní přínos knihy považuji, že jsou zde uvedeny poznatky a souvislosti oboru jako celku, včetně nejnovějších vědeckých informací, jež některé mají zatím podobu hypotéz. Interdisciplinární znalosti autora jsou mimořádné, stejně jako výkon nutný při sepsání této příručky. Osobně mne nejvíce zaujala část týkající se plasticity mozku, neuropsychologická diagnostika a rehabilitace. Na druhé straně volá při event. dalším vydání po doplnění část pojednávající o emocích a neuropsychoterapii, kde autor zaujímá k psychoterapii možná až příliš skeptické a skromné stanovisko.

Dle názoru recenzenta se kniha blíží požadavkům kladeným na učebnice a jistě je potřebné mít učebnici neuropsychologie k dispozici v českém jazyce, učebnici, jež by respektovala naši tradici a podmínky. Lze si dobře představit, že by právě tato práce mohla být dobrým základem pro sepsání a vydání takového díla, k čemuž by recenzent jako vysokoškolský pedagog autora rád povzbudil.

Recenzovaná příručka vyplňuje informační mezeru naší odborné veřejnosti týkající se neuropsychologického myšlení a poznatků. Rozhodně je doporučeníhodná a její vydání uvítají zejména neurologové, psychiatři, foniatři, psychologové pracující ve zdravotnictví i logopedi. Uplatnění nalezne i v pregraduálním vzdělávání lékařů, psychologů a speciálních pedagogů.

Prof. PhDr. Jan Vymětal
recenze vyšla v Časopise lékařů českých (č. 1/2004)

ÚHSL 1. LF UK
Karlovo nám. 40
128 00 Praha 2


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0